„Konopí seté (Cannabis sativa) je jednoroční rostlina, roste ze semen na otevřených slunných místech a dosahuje až 5 metrů výšky v průběhu 4- až 6-ti měsíčního růstu. Existují však i poddruhy dosahující výšky pouze kolem 1 metru (Cannabis indica). Výkvět je indukován zkracujícími se dny po slunovratu. V pokojových podmínkách dozrává za optimálních světelných a tepelných podmínek již po 2 měsících. Normálně je konopí dvoudomá rostlina; anatomicky nelze rozpoznat samčí a samičí rostliny před začátkem květu. Samčí květy visí ve volných shlucích podél relativně bezlistých vztyčených větví, oproti tomu samičí květy tvoří husté shluky při bázi každého listu podél větve. Psychoaktivní Δ9-THC se vyskytuje ve většině částí rostliny, ale nejkoncentrovanější je v drobných kapičkách lepkavé pryskyřice produkované žlázkami u základny jemných chloupků, které pokrývají listy samičích i samčích rostlin a zvláště listeny samičích květů. Konopná pryskyřice se získává setřením z květů nebo mnutím sušených květů a listů přes řadu sít, kdy jsou získány vysušené částice pryskyřice; po slisování s pojidlem (např. tukem) do denzní masy je získán žlutý až tmavě hnědý hašiš. Od 70. let minulého století se pěstuje rovněž marihuana sinsemilla (marihuana bez semen), tj. ponechávají se růst jen neoplodněné samičí rostliny, které vytvářejí více květů. Především v Holandsku a v Kalifornii byla vyprodukována řada odrůd konopí, které se liší obsahem Δ9-THC.

Velká samičí rostlina vyprodukuje po opylení více než kilogram semen. Jádra konopných semen obsahují esenciální mastné kyseliny a snadno stravitelné proteiny a jsou vhodná jako lidská i zvířecí potrava. Semena obsahují pouze nepatrné množství Δ9-THC a jejich požívání proto nemá nevhodné účinky. Konopný olej z těchto semen obsahuje n-6 (kyselina linolová) a n-3 (kyselina α-linolenová) nenasycené mastné kyseliny v poměru vhodném pro správnou výživu a mimo jiné obsahuje i relativně vysoké koncentrace vitaminu E (antioxidantu).

Chemické složky konopí

Konopí obsahuje alespoň 483 chemických složek, z nichž 66 jsou kanabinoidy. Byly identifikovány různé podtřídy kanabinoidů:

− typu kanabigerolu (CBG),

− typu kanabichromenu (CBC),

− typu kanabidiolu (CBD),

− typu Δ9-tetrahydrokanabinolu (Δ9-THC),

− typu Δ8-tetrahydrokanabinolu (Δ8-THC),

− typu kanabinolu (CBN) a kanabinodiolu,

− jiné kanabinoidy.

Δ9-THC a CBD jsou hlavní složky marihuany s rozdílnými farmakologickými profily: Δ9-THC aktivuje kanabinoidní receptory typu 1 (CB1) a typu 2 (CB2), zatímco CBD nikoli. Poměr Δ9-THC k CBD se liší v rostlinách pěstovaných venku v tropických oblastech (10:1 i vyšší) a v severnějších zemích (až 1:2). Velikost účinků marihuany je vztažena k obsahu Δ9-THC. Farmakologické působení Δ9-THC je stereoselektivní; přírodně se vyskytuje pouze (−)-izomer, který je biologicky mnohem aktivnější než jeho zrcadlový (+)-izomer. CBN je velmi slabě psychotropní a CBD, CBG a CBC jsou nepsychotropní kanabinoidy. Konopí obsahuje také různá množství derivátů Δ9-THC nesoucích karboxylovou skupinu, jejichž význam spočívá ve skutečnosti, že po zahřátí (při kouření nebo vaření) přecházejí na aktivní formu THC. Naopak při skladování konopné pryskyřice může docházet k oxidaci Δ9-THC na neaktivní složky.“

Zdroj: FIŠAR, Zdeněk. FYTOKANABINOIDY. Chem. Listy. Praha: Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, 2006, 2006(100), 10.