V posledních letech se hospodářskému využití konopí dostává po celém světě čím dál větší pozornosti a to jak ze strany vědců, podnikatelů, novinářů, tak i zákazníků. Samozřejmě jistě ještě nějakou dobu potrvá, než se výrobky z konopí propracují z pozice zboží pro úzkou skupinu ekologicky uvědomělých zákazníků v široce dostupné produkty mainstreamového proudu. Již dnes je ovšem i přes nepatrně vyšší cenu výrobků z konopí, po řadě z nich tak vysoká poptávka, že ji výrobci nejsou schopni uspokojit. Další nárůst cen fosilních surovin i dřeva zvyšuje šance dostat konopí k většímu počtu zákazníků. Všude na světě od Austrálie přes Jihoafrickou republiku, Itálii, Chile a Kanadu po Finsko, začínají probíhat, či již probíhají snahy o nastartování konopářství. Dnes se konopí pěstuje po celém světě na více než 400 000 hektarech. Největší zemí pěstující konopí zůstává Čína, ale od poloviny 90. let se v západní Evropě zvedá zájem o konopářství. V Evropě se postupně k francouzským průkopníkům konopářům postupně přidávají Němci, Britové, Nizozemci, Španělé či Švýcaři. V roce 2012 bylo v západní Evropě (včetně České republiky) konopím oseto necelých 26 000 ha. Za oceánem patří k největším producentům Kanada, která v celosvětovém žebříčku obsazuje druhé místo a to díky stále rostoucímu americkému trhu v sousedství. Snahy o renesanci konopí se rozvíjí také na druhé straně světa, v Austrálii i na Novém Zélandě. Z Afriky je nejdále Jihoafrická republika s dostatečnou podporou ze západu. V minulosti se připravovali projekty i v Tunisku či Egyptě, ale po revolucích v těchto zemích se tyto snahy zastavili. Také v Arménii, malé křesťanské zemi patřící k pokračovatelům slavných starověkých říší, jsou konopná semínka stále k nalezení na trhu společně s dalším kořením.

Jak již napsal (Benhaim: Modern Introduction to Hemp) „V Německu, kde se konopí pěstuje opět od roku 1996, byla první rok oseta plocha přibližně 1422 hektarů. V roce 1998 se tato výměra více než zdvojnásobila až na 3500 hektarů. O dva roky později byla osetá plocha opět zdvojnásobena, přičemž Německo stále hraje jen malou roli v celoevropském konopném zemědělství. V roce 1999 pěstovala Francie konopí na 11 000 hektarech a Španělsko na ještě více. V Kanadě se daří až dvaceti různým druhům konopí na rozloze přes 14 000 hektarů. V Austrálii bylo roku 2002 legislativně umožněno pěstovat konopí ve státě Queensland. Celý svět si je vědom možného využití této vskutku všestranné rostliny i pracovních příležitostí a výhod, které s sebou její pěstování přinese. “

Mezinárodní spolupráce

Díky spolupráci se znalosti o konopářství rychle šíří napříč planetou. Jako celosvětová federace funguje Industrial Hemp Association (IHA), v Evropě je zastřešující organizací European Industrial Hemp Association (EIHA). Pořádají se veletrhy, konference a semináře. Konopné domy se tak staví také v Irsku či Belgii, o vlákenné kompozity projevily zájem švédské automobilky Volvo a Saab, vlákno i pazdeří by ve svých výrobcích rád použil také nábytkářský řetězec IKEA. Konopářství je dnes součástí mnohem širší koalice lidí činných v „ozeleňování“ naší planety. Teprve v kombinaci s dalšími šetrnými alternativami a v porovnání s konvenčními produkty, se mohou plně projevit jedinečné vlastnosti konopí.

KLVAŇOVÁ, Linda a Michal RUMAN. Konopí – staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1825-3.