„2/2/2 PMA a PMMA

Jde o nové syntetické drogy, které co do častosti výskytu na trhu následují hned po MDMA. Zároveň se jedná o jedny z nejnebezpečnějších látek vůbec. Za zkratkami PMA a PMMA se skrývají názvy para-metoxy-amfetamin a para-metoxy-metamfetamin.

Obě tyto látky mají účinky podobné MDMA a řadí se tedy do skupiny entaktogenů. PMA je podstatně účinnější než PMMA a současně je také výrazně toxičtější. Již v letech 1972 a 1973 bylo popsáno několik úmrtí v Chicagu, o kterých se předpokládá, že byly způsobeny PMA. V 80tých letech PMA vymizelo z ulic a na scénu se opět vrátilo počátkem 90tých let, kdy bylo pravděpodobně příčinnou několika případů úmrtí v souvislosti s užitím extáze. V posledních letech se PMA objevilo několikrát i v Evropě, často bylo distribuováno v tabletách s logem Mitsubishi. Případy úmrtí byly popsány v Nizozemsku, Španělsku, Anglii, Norsku, Dánsku, Švédsku, Rakousku, Německu a Polsku. Jeden případ byl zaznamenán i v ČR, kde se jednalo o tabletu, individuálně dovezenou z Německa.

Účinné dávky PMA u dospělých se pohybují v rozmezí 40–100 mg, v případě PMMA se jedná o dávky vyšší než 80 mg. V těchto množstvích byly obvykle zachyceny i v tabletách vydávaných za extázi. Obě tyto látky mají opožděný nástup účinku (45–120 min.) ve srovnání s MDMA, tedy klasické extázi (30–60 min.); v tom také spočívá jejich záludnost. Uživatel, který užije tabletu extáze aniž by věděl, že obsahuje PMA nebo PMMA, se může domnívat, že užil slabou tabletu nebo tabletu, která neúčinkuje a nato užije druhou nebo jinou tabletu. Tak může dojít k předávkování nebo k nebezpečné kombinaci například s MDMA a tím k vyšší pravděpodobnosti rozvoje vážných komplikací. Intoxikace se velmi často začne projevovat nevolností silnější než po MDMA, například zvracením, zvýšenou tepovou frekvencí a tlakem krve, dále může následovat zvýšení tělesné teploty až vysoká horečka a svalové křeče, relativně často bývají popisovány bolesti hlavy.

Tyto látky jsou mimo jiné velmi účinnými inhibitory MAO a právě tato jejich vlastnost je velmi nebezpečná. Může totiž vést (a to jak samotné tak zejména v kombinaci s jinými látkami které ovlivňují výdej serotoninu) k rozvoji serotoninového syndromu – stavu, který může ohrozit život. Tento bývá charakterizován vysokou teplotou, pocením, průjmem, únavou a poruchami vědomí až smrtí. Velká část úmrtí po PMA byla způsobena přehřátím organismu a rozvojem serotoninového syndromu. Tělesná teplota postižených jedinců se pohybovala v rozmezí 41–46,1° C, přičemž nikdo s teplotou nad 42° C nepřežil. Díky vysoké teplotě se intoxikovaní silně potí a ztrácejí tak velké množství tekutin a minerálů. Dochází k rozvratu vnitřního prostředí organismu, na který navazuje kaskáda dějů vedoucích k těžkému poškození organismu s následnou smrtí. Nebezpečné kombinace těchto látek jsou jak s jinými drogami, tak zejména s inhibitory MAO nebo s SSRI4. V kvalitativních testech pomocí Marquisova činidla tyto látky zbarvení nedávají, někdy může dojít k zezelenání (PMA).“

Zdroj: PÁLENÍČEK, Tomáš, Pavel KUBŮ a Viktor MRAVČÍK. Nové syntetické drogy: charakteristika a hlavní rizika. Praha: Úřad vlády ČR, c2004. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 80-86734-26-9.