„Konopí seté, jako významný zdroj přírodního vlákna a organické hmoty k technickému nebo energetickému využití, se v ČR začalo znovu ověřovat v roce 1998. V letech 1997 a 1998 se jednalo pouze o experimentální plochy s výměrou do 2 ha. Současně byly pro podmínky ČR zkoušeny vhodné odrůdy. Od roku 1999 byly v ČR povoleny pro pěstování dvě odrůdy konopí setého: polská odrůda Beniko a ukrajinská odrůda Juso-11. Odrůda Juso-11 byla vyřazena ze Seznamu odrůd, zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky, k 1. 6. 2004 a odrůda Beniko k 1. 4. 2008, a to na žádost udržovatele odrůdy. Při množení osiva odrůdy Juso-11 se objevily problémy v uniformitě (velký podíl dvoudomých rostlin) a navíc odrůda nebyla zařazena do Společného katalogu odrůd EU. Důvodem pro její nezařazení do Společného katalogu odrůd EU byly zkoušky na obsah THC na Ukrajině, které nebyly shledány jako rovnocenné ke zkouškám v EU. Z těchto důvodů udržovatel odrůdy v ČR požádal o její stažení z registrace.

V roce 2008 byla v ČR registrována odrůda Bialobrzeskie z Polska, v roce 2009 odrůda Monoica z Maďarska. V registračních zkouškách jsou odrůdy Tygra z Polska a UT-46 z Maďarska. K pěstování v ČR jsou povoleny i další odrůdy podle společného katalogu odrůd EU. Nařízení Komise (ES) č. 381/2007 v Příloze II stanovovalo odrůdy konopí pěstované na vlákno, na které bylo možno vyplácet přímé platby (dotace): Beniko, Carmagnola, CS, Delta-Llosa, Delta 405, Dioica 88, Epsilon 68, Fedora 17, Felina 32, Felina 34, Ferimon, Fibranova, Fibrimon 24, Futura 75, Juso 14, Kompolti, Red Petiole, Santhica 23, Santhica 27, Silesia, Uso-31.

Schválené odrůdy konopí pěstovaného na vlákno od marketingového roku 2007/08: Bialobrzeskie, Cannakomp, Fasamo, Fibriko TC, Finola, Lipko, Tiborszállási, UNICO-B.

Schválené odrůdy konopí pěstovaného na vlákno od marketingového roku 2008/09: Rasami, Kompolti hibrid TC, Lovrin 110, Silvana.

Nařízením Komise (ES) č. 1124/2008 je od 1. 1. 2009 možno vyplácet podporu na všechny odrůdy konopí, uvedené na seznamu ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je poskytnuta podpora, a zveřejněné podle čl. 17 směrnice Rady 2002/53/ES, s výjimkou odrůd Finola a Tiborszallasi, a schválené podle směrnice Rady 2002/57/EHS.

V roce 2000 bylo konopím oseto 129 ha, sklizňová plocha činila 58 ha. V roce 2001 bylo oseto konopím pro textilní zpracování 29 ha, pro energetické využití 20 ha, v roce 2002 pro textilní zpracování 91 ha a pro energetické využití 2 ha a v roce 2003 pro zpracování na vlákno 115 ha a pro energetické využití 11 ha. V roce 2004 činila osevní plocha konopí 307 ha, z toho pro tírenské zpracování cca 230 ha se sklizní 1 400 t suchých stonků. Pro produkci osiva bylo určeno 37 ha. V roce 2005 bylo oseto konopím 156 ha, z toho pro energetické využití 21 ha.

Pěstování konopí setého se postupně rozšiřovalo, v roce 2006 bylo dle údajů SZIF oseto 1 155 ha a v roce 2007 celkem 1 538 ha. Důsledky hospodářské krize se promítly do snížení ceny krátkého vlákna, což ve svém důsledku znamenalo i snížení plochy konopí na 518 ha v roce 2008 a v roce 2009 se konopí pěstovalo pouze na 228 ha.

Způsob sklizně a vhodná sklizňová technika byly dosud slabým článkem pěstitelské technologie konopí na vlákno, v současné době jsou to především zpracovatelské technologie. V současnosti jsou v ČR dva akreditovaní zpracovatelé konopného stonku: LENKA Kácov a Josef Benedikt, jejichž zpracovatelská kapacita je 19 tis. t stonku a 3 852 t konopných vláken.

V roce 2009 ukončila provoz tírna Benešová Bžany, takže v nepravidelném režimu pracují pouze dva výše uvedení první zpracovatelé konopí. Zájem o konopné vlákno má v současné době především papírenský a automobilový průmysl a roste použití pro výrobu tepelných isolačních rohoží pro stavebnictví i nábytkářství. Od května 2009 je ve zkušebním provozu nová výrobní kapacita ve firmě CANABEST s. r. o. Břeclav. Firma uvádí na trh izolační rohože a stavební izolační panely z konopného vlákna a konopného pazdeří, určené především pro ekologické stavby. Tato výrobní kapacita je zcela závislá na dovozu vhodných kvalit konopného vlákna ze zahraničí, protože v tuzemsku zatím chybí výrobní kapacita na nezbytnou prvotní úpravu surového konopného vlákna. Konopné pazdeří je stále více poptáváno i jako stelivo pro zvířata.“

Zdroj: TOŠOVSKÁ, Marie a Irena BUCHTOVÁ. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA LEN A KONOPÍ. 1. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2010. ISBN 978-80-7084-900-7. ISSN 1211-7692.