„Rozdělení prvních dvou odstavců ustanovení § 284 vyjadřuje potřebu odlišení omamných a psychotropních látek na takzvané „měkké“ (konopí a odvozené látky) a „tvrdé“ (negativně vymezen zbytek látek) podle míry jejich zdravotní a společenské závažnosti a dalších negativních dopadů.

Celkově se zde jedná o jednání s relativně menší společenskou škodlivostí, než tomu bylo u jednání podle předchozího ustanovení, což se kromě nižšího trestního postihu projevuje samotnou kriminalizací až od určité překročení hranice. Přechovávání OPL (omamných a psychotropních látek) v tzv. množství menším než malém (viz dále) je potom považováno za přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

Ke specialitám tohoto ustanovení patří oprávněnost soudu nepokládat recidivu za přitěžující okolnost – například u osoby, která se oddává zneužívání návykové látky a spáchala trestný čin pod jejím vlivem nebo započala-li léčena či učinila jiná potřebná opatření k její zahájení.

Ustanoven vychází z § 187a trestního zákona, jež bylo celkově jednoduší a nerozlišovalo mezi konopnými a dalšími drogami. Také způsob trestání takového jednání bylo menší, pouze odnětí svobody nebo peněžitý trest, zatímco v současnosti přibyl trest propadnutí věci a zákazu činnosti.

Ročenka Ministerstva spravedlnosti udává roční počet 593 trestných činů dle tohoto ustanovení. Nejčastěji byl za ně udílen podmíněny trest odnětí svobody (338x), nepodmíněný trest odnětí svobody (50x) a také trest obecně prospěšných prací (36x).

Jednočinný souběh s trestným činem podle § 283 TrZk je vyloučen.

Vybrané znaky skutkové podstaty

Subjektivní stránka. Po subjektivní stránce se jedna o úmyslný ohrožovací trestný čin; úmysl musí být řádně prokázán.

Vlastní potřeba. O přechovávání pro vlastní potřebu se bude jednat, pokud osoba přechovává OPL jako (její jediný) konzument a nikoli pro jinou osobu. Ve vztahu k ustanoven § 283 odst. 1, přechovávaní pro jiného, tvor toto ustanoven subsidiární privilegovanou skutkovou podstatu.

Přechovávaní. Přechováváním se myslí jakýkoliv způsob držení OPL – osoba ji nemusí mít přímo u sebe (droga je například schována na chalupě nebo zakopaná v zemi).

Alternativnost složitých skutkových podstat.

 

Množství vetší než malé:

Tento velice diskutovaný termín podle našeho názoru způsobil a stále způsobuje značnou právní nejistotu při trestání drogových deliktů. Zákonodárce se s jeho pomocí vypořádává se společenskou potřebou omezení distribuce drog na jedné straně a zároveň postupujícím trendem netrestaní pouhého užívaní OPL závislými osobami (které by byly nulovým povoleným množstvím zejména zasaženy) na straně druhé. Termín lze chápat v různém smyslu, například jako vyjádření hmotnosti přechovávané OPL, vyjádřením jejího účinku na psychiku či na celkový zdravotní stav člověka, nebo jako vyjádření její finanční hodnoty.

Poprvé se v roce 1998 termín objevil v novele trestního zákona; od té doby vzniká rozsáhlá související judikatura, z níž vybíráme jako příklad vymezení pojmu v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 4 To 23/2000: „Za množství vetší než malé je třeba považovat takové množství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých dávek pětinásobně až desetinásobně (. . . ) převyšuje běžnou jednorázovou dávku průměrného konzumenta. Při posuzovaní otázky, zda je naplněn tento zákonný znak, nelze činit rozdíl mezi prvokonzumentem a uživatelem těchto látek v pokročilém stadiu závislosti.“

Ani v novém trestním zákoníku není tento pojem přesně definován a ve společném ustanovení § 289 odst. 2 je vymezení výslovně přenecháno na nařízení vlády. Podle nařízení se hodnoty určující množství vetší než malé u OPL a přípravku je obsahujících mají nacházet v Příloze č. 2 k tomuto nařízení. Původní příloha tabulku hodnot skutečně obsahovala (a trestní množství látek definovala poměrně benevolentně,         jak ukazuje tabulka 1). Ústavní soud vsak 23. července 2013 vydal nález, který Přílohu č. 2 zrušil z důvodu překročení pravomocí orgánu výkonné moci, jež nařízení vydal. Trestní zákoník v té chvíli odkazoval na nařízení vlády, které žádné skutečné stanovení neobsahovalo. Tento nedostatek vyřešil až v roce 2014 Nejvyšší soud vydáním stanoviska určujícího nové orientační hodnoty množství většího než malého u OPL. U některých látek došlo ke snížení hranice (z 15 g na 10 g u marihuany, z 2 g na 1,5 g u metamfetaminu). Tabulku vybraných látek, jejich aktuálních množstevních hodnot a typového zaražení, jež vychází z tohoto stanoviska, uvádíme: „

Zdroj: PELIKÁNOVÁ, Zuzana. Možnosti a limity postihu za drogové delikty podle nového trestního zákoníku. Brno, 2017. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva. Vedoucí práce Doc. JUDr. Josef Kuchta, CSc.