Konopí je teplomilná, jednoletá, dvoudomá, ojediněle i hermafroditní rostlina z čeledi Cannabaceae pocházející ze střední Asie. V této čeledi se nachází jen 2 rostliny a to konopí seté a chmel otáčivý (Humulus lupulus L.). Kulturní druh konopí se tradičně využívá jako olejnina a rostlina přadná, dále se řadí i mezi energetické plodiny. Pěstování konopí je nenáročné na živiny a středně náročné na vodu, nejlepšími předplodinami jsou při velkoplošném pěstování hnojené okopaniny či bobovité rostliny, také samo konopí je dobrou předplodinou. Vyžaduje neutrální až mírně kyselou půdu. Hnojení a dostatečný přísun vody, hlavně v růstovém stádiu, i několikanásobně navyšuje výnosy.

Konopí dosahuje výšky až čtyř metrů s šířkou stonku dosahující až tří centimetrů. V běžném prostoru bývá cca 53% samčích a 47% samičích rostlin. Kořen sahá do hloubky 30 – 40 centimetrů.

Rod konopí zahrnuje tři samostatné druhy:

1. Konopí indické (Cannabis indica)
2. Konopí plané (Cannabis ruderalis)
3. Konopí seté – kulturní (Cannabis sativa)

Konopí indické je ve většině světa zakázáno pěstovat, kvůli vysokému obsahu psychoaktivní látky THC. Konopí plané je nevýznamný plevel a konopí seté je v průmyslu nejvyužívanější, mimo jiné díky velmi nízkému obsahu THC, tudíž je nepoužitelné k výrobě drogy a při pěstování nedochází ke škodám způsobeným nenechavci.

U konopí setého se určují tři formy:

1. Severní: narůstá maximálně do výšky 0,8 m, dozrává za 60 – 80 dní. Lze jej pěstovat až u polárního kruhu, avšak má malý výnos semene i stonku, tudíž se v našich zeměpisných šířkách nepěstuje.
2. Jižní: dosahuje výšky 3,5 až 4 m, s vegetační dobou 130 – 180 dní. Dává vysoký výnos jemných dlouhých vláken, ovšem nízký výnos semen.
3. Středoruské: vzniklo křížením severního a Jižního a je vhodné k pěstování ve střední Evropě. Dorůstá výšky 1,7 až 2,5 m, někdy až 3,5 m, dozrává za 90 – 120 dní a dává dobrý výnos jak vlákna, tak i semen.

Konopí je z hlediska ekologie velmi šetrná rostlina, oproti například lnu nepotřebuje chemické hnojení a nespotřebuje tolik vody. Ze skupiny lýkovitých rostlin (len, juta, kopřivy, apod.) má konopí nejjemnější a na omak nejměkčí vlákno, které se vyznačuje vysokou pevností v tahu. Konopné materiály mají vysokou odolnost vůči teplu, teprve při 370°C dochází ke změnám barvy materiálu, nad 1 000°C uhelnatí, ovšem nevzplane. V důsledku chybějících bílkovin jsou vlákna přirozeně chráněna proti napadení škůdci a proti hnilobám. Konopné vlákno má tvar polygonového hranolu, který dobře pohlcuje a rozptyluje zvuk a UV záření. Díky tomu zadrží konopné tkaniny až 95% UV záření, přičemž jiné textilie tkané z běžných surovin, jako např. bavlna zadrží jen 30 až 60% UV záření. Tkaniny z konopí mají přirozený lesk a výbornou nasákavost, tudíž se velmi dobře barví. Pro své antistatické vlastnosti jsou také vhodné pro alergiky. Čistý konopný materiál je také po svém využití plně rozložitelný.

Zdroj: VYUŽITÍ KONOPÍ VE STAVEBNICTVÍ. Valašské Meziříčí, 2010. Ročníková práce. STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STAVEBNÍ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ.