„Nesmíme zapomenout na hudební žánr, kterému přirostla marihuana přímo k srdci, a tím je reggae. Tento hudební žánr, který se zrodil na Jamajce, byl vytvořen spojením kostelní hudby, afrických rytmických i muzikálních elementů, ska, rocksteady a hlavní základnou byla skupina rastafariánů. Rastafariánství je myšlenkový proud, který vznikl kolem roku 1887. Život rastamanů se řídil podle obecně uznávaných zásad, které se dodržovali. Museli jíst čistou, přírodní stravu, vyhýbat se veškerým drogám kromě čisté marihuany, která měla status posvátné byliny, obstarat si nejlépe oděv v symbolických barvách Etiopie (tedy červená, zelená a žlutá) a nejvýraznějším znakem rastamanů byly dready nebo plnovous. Dready, neboli dlouhé pletence vlasů, divoce vlajících kolem hlavy, proslavil Bob Marley, nejznámější protagonista reggae všech dob. (Neuman, 2005) Rastafariáni také věřili, že marihuana pročišťuje tělo i ducha, a tak činí člověka schopným ke splynutí v jednotě s Bohem. Trávu používali i jako lék a prostředek ke zmírnění bolesti. Rastafariáni by byli dodnes známí pouze na Jamajce, nebýt jejich svébytné hudby- reggae. (Booth, 2004)

Reggae můžeme popsat jako neobvyklou lidovou muziku, která přejímá mnoho prvků z klasického rocku a jedná se o hudbu věnovanou marihuaně, neboť většina textů reggae pojednává tradiční využití marihuany jako léčivé byliny, proto je považována za hudbu černošské chudiny. Texty, které nejsou o marihuaně, jsou zaměřené na jamajskou či černošskou kulturu, historii, politiku a náboženství. (Booth, 2004)

Hlavním představitelem tohoto žánru se stal Bob Marley, který seznámil reggae se světovým publikem. Bob Marley svým jménem Robert Nesta Marley po odloučení jeho bílého otce vyrůstal se svojí matkou v ghettu v Kingtonu. Toto ghetto se řídilo právem „všechno patřilo všem“ – hudba, hrnce, marihuana, střecha nad hlavou atd. (Neuman, 2005) Po vyloučení ze školy s jeho dvěma přáteli založil hudební trio zvané Walling Rudeboys (naříkající drsní hoši). Jejich žánr prošel později řadou změn, přijali vlivy rythm´n´blues, amerického soulu a hudebního stylu ska, kterým proslavil Bob Marley své rodiště. Později byla kapela známá jako Wailers, a prvky ska se začaly odklánět k rastafariánskému životnímu stylu a reggae. Protože se Bob Marley přiklonil k rastafariánství, znamenalo to i pravidelné kouření marihuany, za kterou byl dokonce vězněný. Marihuanu stejně jako ostatní rastamani ostatně nepovažoval za drogu v běžném slova smyslu, ale spíše ji připisoval její božskou podstatu. Napsal o ní také řadu písniček jako „Afričan Herbsman“ nebo „Kaya“. Dodnes je považován za jednoho z největších zastánců marihuany a legenda praví, že kouřil jointy o velikosti kornoutu na zmrzlinu. (Booth, 2004)

Do České republiky se dostávalo reggae postupně a zvolna. Nejvíce s ním bylo české publikum seznámeno prostřednictvím písně od Yvonne Přenosilové, Mně se líbí Bob, předělávky mezinárodního ska hitu My Boy Lollipop. V osmdesátých letech se na burzách objevily reggae desky především od Boba Marleyho. (Neuman, 2005)“

Zdroj: ŘÍHOVÁ, Tereza. MARIHUANA A UMĚNÍ. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta, Ústav pedagogiky a sociálních studií. Vedoucí práce Mgr. Linda Švrčinová.