Analýza dopadu legalizace ve vybraných amerických státech – část 2.

Zdanění

„Konečně daně a poplatky za konopí se liší podle států. V Coloradu podléhá konopí vždy přímému zdanění 2,9 % (statni dan), 10 % (speciální dan z konopí) a nepřímému zdanění 15 % (spotřební daň, od které je osvobozeno léčebné konopí). Další daně, poplatky za licence a jine poplatky se potom liší lokálně (např. v hlavním městě Denveru se vybírá 3,5% místní daň). Pokud si tedy někdo v coloradském obchode koupí například unci konopí za 200 $, musí navíc zaplatit 12,9% daň, tj. 25,80 $, spolu s místní daní a dalšími poplatky; spotřební daň je již zahrnuta v ceně. Stávající 10% daň z konopí byla ale v Coloradu od července 2017 upravena na 8 % kvůli obavám, že příliš vysoké zdanění způsobuje opětovný narůst černého trhu. Celkově tedy je konopí zdaněno z cca 27%; coloradské daně z tabáku jsou pro srovnání 31 %, z piva 8 %.

Ve Washingtonu se vybírá 37% spotřební da spolu se státní daní 6,5 %. Obrovská je však daň z tabáku, která zde činí 104 %, danění konopí je tedy relativně mírné. V Oregonu není zaveden zadní druh státní daně, místo ní se dočasně vybírala 25% spotřební daň, která byla snížena na 17 %. Původní návrhy počítaly také se zdaněním pěstování konopí (35 $ za unci konopí, 5 $ za každou rostlinu), návrh byl však zrušen kvůli obtížnosti takovou dan vymáhat. Na Aljašce naproti tomu platí daň pouze pěstitelé, kteří komerčně zásobují obchody a konopné kluby; tato dan je 50 $ za unci konopí.

Celkově vzato však legalizace není událostí, která by příliš hnula komplexní americkou ekonomikou. Inkaso z daní ani výrazně nenavýšilo HDP žádného z legalizujících států. Finance získané zdaněním konopí jsou dnes využívány ve školství – včetně budování nových škol, na které šlo v roce 2015 v Coloradu 35 milionů dolarů z celkově vybraných 135 milionu – a dále ve zdravotnictví, programech drogové prevence a část využívá také policie.

Jedním z pozitivních lokálních faktorů však je výrazný narůst poptávky po nemovitostech a zaměstnaní ve státech s legalizovaným konopím, zejména v coloradském Denveru, kde se také začala rozvíjet tzv. marihuanová turistika. Colorado tak využilo své strategické polohy a výhody prvního státu s legálním konopím a v marihuanovém průmyslu jsou tam dnes zaměstnány tisíce lidí, z čehož plyne určitý pozitivní vliv na snižování nezaměstnanosti ve státě.

Veřejné mínění

Legalizace konopí v jednotlivých amerických státech mohla byt uzákoněna především díky většinové podpoře hlasujících v referendech, a tedy dobrému veřejnému mínění o konopí. Obrázek 3 ukazuje dlouhodobý trend, kdy se veřejné mínění postupně zlepšuje, přičemž v roce 2012 užívání marihuany hodnotí jako vážné riziko cca 20-25 % obyvatel, po legalizaci již méně než 20 % obyvatel. Naopak skokovější narůst v souvislosti s legalizací je patrný u státu Colorado a částečně i Washington. Je to pravděpodobně výsledek jednak určité nejistoty, jaké následky legalizace vlastně způsobí (byly prvními státy, které konopí bezprecedentně legalizovaly) a jednak aktivit a kampaní protilegalizačních skupin.

Zločinnost

Podle oficiálních dat denverské policie zůstává jak násilná, tak majetková kriminalita v coloradském hlavním městě konstantní, legalizace konopí nepřinesla výrazné změny. Celkový počet trestných činů ani jejich povaha se nezměnily.

A v závěru statistiky portlandské policie v Oregonu, které mohou pomoci zodpovědět nejenom to, zda legalizace podněcuje zvýšenou kriminalitu v daném státě, ale také, jestli a v jakém rozsahu legalizace v sousedícím státě (Washingtonu) ovlivní kriminalitu ve státě s penalizovaným užívání konopí. V obou případech však nebyl zaznamenán žádný signifikantní rozdíl oproti stavu před legalizací.“

Zdroj: PELIKÁNOVÁ, Zuzana. Možnosti a limity postihu za drogové delikty podle nového trestního zákoníku. Brno, 2017. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva. Vedoucí práce Doc. JUDr. Josef Kuchta, CSc.