Biologická ochrana rostlin část 2.

„Mechanismy prostředků na ochranu rostlin

Ochranné prostředky se člení podle toho, jakým způsobem chrání naše rostliny. Některé preparáty jsou kontaktní, což znamená, že působí na patogen jen tehdy, když jsou s ním v kontaktu. Mohou ulpívat na rostlinách případně se zabudovávat do rostlinných pletiv a tím vytvářet ochranu proti škůdcům. Druhou skupinou jsou přípravky, které hmyz odpuzují – repelenty. Třetí skupina je mix obou předchozích, kdy jednak usmrcují patogen a zároveň odpuzují případné další nálety.

Dalším kritériem je mechanismus, jakým preparát ovlivňuje patogenní organismus. Většina dostupných prostředků obsahuje látku, která se váže na vazebná místa metabolických enzymů a tím je inhibuje. V buňkách škůdce tím pádem neprobíhá tvorba základních látek potřebných pro přežití a další vývoj. Po určité době organismus umírá. U mnoha biologických preparátů je tato schopnost pouze mírně slabší než u syntetických. Dalším mechanismem je zablokování enzymů podílejících se na pohlavním vývoji, a tak škůdce umírá bez možnosti se rozmnožit. Při využití vlastností těchto dvou mechanismů společně s repelentním účinkem, kdy konkrétně hmyzu přestane rostlina vonět a chutnat, máme jistotu velice dobré účinnosti. V biologické ochraně rostlin proti houbovým chorobám je navíc využíván mechanismus podpory přirozené imunity rostliny pomocí ,,hodných“ bakterií, které vytváří na pokožce rostlin nevhodné prostředí pro tvorbu plísně.

Byliny důležité pro biologickou ochranu rostlin

Jednou ze základních rostlin s aktivní ochranou před škůdci je tabák, nejlépe tabák virginský (Nicotiana tabacum) z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Obsahuje většině lidí známý nikotin, což je vlastně nervový jed. Jestli jste někdy pěstovali tabák, tak určitě víte, že pokud se moucha rozhodne odpočinout si na listu tabáku, tak v mnoha případech už neodletí. Pokud se sami dotknete listu, zjistíte, že máte lehce ulepené prsty, právě od sekretu žláznatých trichomů obsahujících kromě dalších látek i nikotin. Z čerstvých listů tabáku se připravuje nálev (zhruba 300 g čerstvých listů na litr vody), kterým s velkou úspěšností ošetříte vaše rostliny např. proti mšicím a třásněnkám. Při manipulaci s tabákovým výluhem je dobré dodržovat základy bezpečnosti práce s chemickými látkami.

Druhá velice dobře účinkující bylina je tymián obecný (Thymus vulgaris) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). V silici jsou kromě dalších látek obsaženy tři nejaktivnější – thymol, karvakrol a cymen. Silice tymiánu účinkuje jako kontaktní insekticid na molice a mšice, ale také jako repelent na housenky běláska zelného.

Řimbaba stračkolistá (Chrysanthemum cinerariifolium) a řimbaba šarlatová (Chrysanthemum coccineum) jsou odedávna používané v boji proti různému hmyzu. Tyto rostliny jsou původem z Kavkazu, kde se po staletí z řimbaby vyráběl kavkazský prášek proti hmyzu. Za napoleonských válek se prášek z řimbaby využíval k odstranění vší a blech. Květy řimbaby se používají jako kontaktní insekticid v koncentraci 1,3 %. Účinnost je velice vysoká, však jen po omezenou dobu, protože se velice rychle rozkládá.

Bylin, které účinně chrání naše rostliny a jsou dostupné v našich klimatických podmínkách je však více, a tak si pár důležitějších uvedeme pouze názvem: routa vonná (Ruta graveolens), vratič obecný (Tanacetum vulgare), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis), pelyněk pravý (Artemisia absinthum), levandule lékařská (Lavandula augustifolia), bazalka pravá (Ocimum basilicum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šalvěj lékařská (Salvia officinalis).

V rostlinné říši je stále ještě mnoho neprobádáno a záleží jen na nás, jak tomu pomůžeme. Každý, kdo bude raději používat biologický prostředek, buď koupený, nebo doma vyrobený, zvyšuje tím zájem o tento směr ochrany rostlin a tím pádem pomáhá lidem zabývajícím se těmito alternativami k další práci na nových šetrných ochranných prostředcích.“

Zdroj: Soft Secrect. 2011. 2011.