Botanika, chemie a farmakologie konopí

„Moderní, současná botanika si udržuje pojetí, že existuje jeden druh konopí s mnoha lokálními variacemi. Často se činí rozdíl mezi vláknovým konopím a indickým konopím. V průběhu dějin botaniky byla publikována následující označení jednotlivých druhů nebo variant konopné rostliny:

Cannabis sativa LINNÉ 1737

Cannabis Lupulus SCOPOLI 1772

Cannabis indica LAMARCK 1783

Cannabis foetens GILIBERT 1792

Cannabis eratica SIEVERS ex PALLAS 1796

Cannabis macrosperma STOKES 1812

Cannabis generalis KRAUSE 1905

Cannabis americana HOUGHTON et HAMILTON 1908

Cannabis gigantea CREVOST 1917

Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924

Cannabis pedemontana CAMP 1936

X Cannabis intersita SOJAK 1960

Podle novějších zkoumání a průzkumů polí působení dřívějších botanických autorit Richarda E. Schultese a Williama Embodena jsou jen tři Taxa valide; tím má konopí tři druhy:

1. Cannabis sativa LINNÉ 1737

Rostliny rostou velmi vysoké (až 4m), mají silný, vláknovitý stonek, jsou jen velmi málo rozdvojeny a mají řidší listoví. Obsah psychoaktivních působících látek je velmi nízký, mnohdy se vůbec nevyskytují.

2. Cannabis indica LAMARCK 1783

Rostliny jsou nízké (do 1,2m) a velmi husté, stonek není tolik vláknitý, jsou silně rozdvojeny a mají velmi husté listí. Obsah psychoaktivních působících látek je velmi vysoký.

3. Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY

Rostliny jsou velmi malé (60 cm), mají tenký, slabě vláknovitý stonek, nejsou téměř vůbec rozdvojeny a listoví není příliš husté, oproti tomu listy jsou poměrně velmi velké. Obsah působících látek není ani nízký ani vysoký.

Všechny druhy konopí jsou dvoudomé, to znamená, že vytváří samičí a samčí rostliny. Samičí rostliny jsou zpravidla menší a méně rozdvojené nežli samčí. Dochází ovšem také k obojakým útvarům. Z hlediska kulturního jsou samičí rostliny mnohem důležitější. Vytvářejí pevnější vlákna a více psychoaktivních látek, stejně jako výživných semen.

Původně bylo konopí přiřazováno do řádu Urticaceae (kopřivovité). Konopí patří ale podle novějších výzkumů do řádu Cannabaceae (konopné), čeledi Moraceae (morušovité). Nejbližším příbuzným konopí je chmel Humulus lupulus, který přináleží ke stejné rodině jako Cannabaceae. Další příbuzní doposud nebyli ještě popsáni.

Je možné, že se ony tři druhy konopí vyvinuly na základě pěstění a selekce člověkem. V dějinách konopí rozlišuje Schultes tři fáze: divokou formu, kulturní formu a zdivočelou formu.

Chemie a farmakologie

Konopná rostlina vytváří v různé míře s rozdílnou koncentrací působících látek pryskyřici, která je vylučována především na samičích květenstvích, ovšem je ji možno najít rozdílně roztroušenou na všech ostatních částech rostliny s výjimkou semen a kořenů. Chemické složení pryskyřice je mezitím již velmi dobře známé.

Čistá pryskyřice (hašiš) obsahuje čtyři hlavní komponenty, Cannabinoidy D1 – Tetrahydrocannabinol (THC) se třemi variantami, ze kterých dvě vznikají teprve ukládání pryskyřice jako artefaktu, Cannabidiol (CBD) a Cannabinol (CBN). Tyto látky jsou zodpovědné za psychoaktivní působení konopí. Dále jsou objasněny struktury dalších asi 30 Cannabinoidů se slabším nebo žádným psychoaktivním působením. Navíc se v pryskyřici vyskytují ještě éterické oleje (Caryophyllen, Humulen, Farnesen, Selinen, Phellandren, Limonen), různé cukry, flavonoidy (Cholin, Trigonellin, Piperidin, Betain, Prolin, Neurin, Hordenin, Cannabisavitin), stejně jako chlorofyl, které jsou pro psychoaktivní účinky bezvýznamné.

Struktura, farmakologický význam a vztahy struktury a působení byly objeveny týmem Raphaela Mechoulama. Ten také objevil cestou syntézy THC. Obsah THC je extrémně rozdílný. U některých rostlin se rovná nule, u jiných vytváří až 25% pryskyřice. Psychoaktivně působící dávka činí 4-8 mg. Vzhledem k psychotropní dávce je toxicita THC velmi nízká. Akutní letální dávka při ústním dávkování se u krys pohybuje okolo 600 mg/kg, je tedy 6000 krát vyšší nežli dávka působící na člověka.

THC způsobuje účinnou dávkou 4-8 mg (odpovídá přibližně jednomu jointu s 0,5 g hašiše nebo 1 gramu marihuany) asi tři hodiny trvající stav omámení, který je charakterizován pocitem oddělenosti, která umožňuje meditativní ponoření nebo oddání sensorickým stimulům. Všeobecně nedochází k optickým a akustickým halucinacím, které mohou nastoupit při požití trojnásobné nebo čtyř až pětinásobné dávky. Subjektivně je zesílena pocitová intenzita při poslechu hudby, pozorování obrazů, při jídle a pití a sexuální aktivitě.

V semenech, která jsou využívána jako zdroj obživy, oleje a lék, je obsažen vzácný vitamín K. K tomu přistupují oleje, kyseliny olejů, vitamíny a minerální látky.“

Zdroj: VANĚČEK, Miloš. KONOPÍ – CANNABIS. 1. Praha: Policie ČR, 2010.