Chemotypy marihuany

„Cannabis vždy produkuje nějaké cannabinoidy. Každá odrůda či kultivar však tvoří charakteristické množství specifických cannabinoidů. Obvykle obsahuje rostlina asi 3 % těchto látek, vztaženo na suchou hmotu, ale rozptyl je od 1 do 12 % čistého, tj. bez semen a stonků, suchého materiálu. Rozdíly jsou i v zastoupení cannabinoidů. Podle jejich zastoupení se druh Cannabis člení do pěti chemických skupin, tzv. chemotypů. Základním ukazatelem je, zda rostliny obsahují jako hlavní složku THC nebo CBD.

TYP 1

Kultivary tohoto typu obsahují vysoké hodnoty THC a nízké CBN. Představují nejlepší kultivary marihuany. Obvykle pocházejí z tropických oblastí od 30 stupně zeměpisné šířky k rovníku, což na severní polokouli představuje hranici zhruba přes Houston a New Orleans, Maroko, severní Indii, Šanghaj, zatímco na jižní části Země oblast přes Rio de Janeiro, Jižní Afriku a Austrálii. Většina nejkvalitnější marihuany Mexika, Jamajky čí Austrálie je tohoto chemotypu. Stejně jako u všech pěti chemotypů i v rámci tohoto se vyskytuje celá řada velikostí a tvarů rostlin podle morfologických znaků rostliny nelze tedy určit, o jaký chemotyp se jedná. Venku tyto rostliny obvykle dosahují 3 – 3,5 m výšky, jsou košaté, větve rostou tak, že tvoří kónický tvar rostliny. Ani tyto znaky však nejsou jednoznačné a absolutní.

TYP 2

Je to prostřední skupina s vysokým obsahem CBD a mírným až vysokým obsahem THC. Obvykle pochází ze zemí blízkých třicáté rovnoběžce, jako jsou Maroko, Afghánistán či Pákistán. Chemotyp je to variabilní v relativním obsahu jmenovaných cannabinoidů, z toho vyplývají i jeho variabilní kvalita co do účinků. Obvykle dosahuje mnoho CBD a celkových pryskyřic, proto bývá používán k přípravě hašiše či jiných marihuanových koncentrátů (extraktů). Běžně dorůstá do výšky 2 – 2,5 m, větve rostlin rostou vzhůru, směrem zdola nahoru jsou kratší, takže, koruna se zužuje. Ani u tohoto typ u však nejde o zákonité pravidlo.

TYP 3

Tyto rostliny jsou bohaté na CBD a chudé na THC. Jsou to kultivary spíše pěstované pro vlákno (stonek) a olej (semeno). S úspěchem je lze také využívat pro přípravu cannabisových extraktů upravených izomerizací, popř. acetylací. Původ mívá v oblastech zeměpisných šířek na sever od třicáté rovnoběžky. Morfologicky jsou tyto druhy velice rozdílné.

TYP 4

Tyto kultivary produkují propyl deriváty cannabinoidů (přes 5 % z obsahu cannabinoidu). Mívají mírné až vysoké obsahy THC a CBD a pocházejí nejčastěji z Jižní Afriky, Nigérie, Afghánistánu, Indie či Nepálu.

Bývá zmiňován i TYP 5, jenž není psychoaktivní.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.