„Problémové užívání drog zasahuje rodiny jako přílivová vlna, v jejímž důsledku se pak všichni postižení zmítají v moři hněvu, rozčarování, strachu a osamocení. Přes veškerou její závažnost se takové události často nevěnuje dostatečná pozornost.

Situace, kdy újma, kterou drogový problém některého blízkého příbuzného rodině přináší, je vyústěním politováníhodné krátkozrakosti. Dlouho zůstává skryta, nikoli proto, že by nebyla patrná, ale proto, že ji většinou nechceme vidět. Unikají nám tak důsledky, které problémové užívání drog pro ostatní členy rodiny má. Jde o děti, které jsou vystaveny mnoha újmám tam, kde od nich drogy odvádějí pozornost jejich rodičů, o stres a vypětí, které tíží rodinné příslušníky a často vede k zdravotním problémům a depresím, a o vystavování dětí drogám, čímž se zvyšuje riziko, že je časem začnou samy užívat. Tyto dopady jsou stejně významné jako vlastní rozvoj drogového problému a vyžadují stejnou míru pozornosti.

O čem vypovídají empirické poznatky? Jaký dopad má na rodinu užívání drog u některého jejího člena?

Výzkumy se příliš nezabývají otázkou, jaké to je být rodičem nebo sourozencem dítěte, u kterého se postupně rozvinou problémy s drogami. Zrovna tak je tato oblast z velké části opomíjena z hlediska politiky a praxe. Z mála existujících studií, z velké části realizovaných nevelkým týmem britských výzkumníků vedeným R. Vellemanem, A. Copellem a J. Orfordem, vyplývá, že rodinní příslušníci mohou být pod silným a dlouhodobým stresem, který se může u rodičů projevit vysokou mírou somatické a psychické morbidity. Tyto rodiny se obvykle vypořádávají s tajemstvím drogového problému svého dítěte samy, často po několik let, což ještě zvyšuje zátěž a nesnáze, kterým taková rodina musí čelit. Bylo zjištěno, že všechny formy problematického chování souvisejícího s užíváním drog, např. krádeže, násilí, hádavost a nepředvídatelnost, projevující se v kruhu rodiny přispívají k přetrvávajícím obtížím při soužití s členem rodiny, u něhož se vyskytly problémy s drogami.

A co se stává s dětmi, když jejich rodiče užívají drogy?

Víme, co říkají statistiky, a z těch vyplývá vysoká pravděpodobnost zanedbání, špatného zacházení, zneužívání a následných životních neúspěchů v době dospělosti. Problémové užívání drog je spojováno se značnou nepředvídatelností, což je dáno jednak jeho nezákonností a jednak tím, že se jedná o chronický stav provázený relapsy. Obě tyto stránky mají výrazné důsledky pro výchovu dětí. Protiprávnost spojovaná s problémovým užíváním drog znamená, že se děti dostávají do styku s trestnou činností a současně jsou tak vystaveny možnosti, že jeden nebo oba z jejich rodičů půjdou do vězení, jakož i stigmatu, které se s nezákonným životním stylem pojí.

Fyzické násilí a zanedbávaní jsou nejčastější formy špatného zacházení ze strany rodičů, kteří užívají drogy. Období, kdy rodiče užívají drogy intenzivně, se může u jejich dětí negativně projevit ve výživě, oblékání, dozoru a péči. Ve srovnání s jinými dětmi ze sociálně deprivovaných domácností je u těchto dětí také věnována menší pozornost zdravotní a zubní péči.“

Zdroj: BARNARD, Marina. Drogová závislost a rodina. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7387-386-8.