„Mnozí pěstitelé věří, že jednou z příčin, proč Cannabis tvoří živice, je snaha ochránit listy v horkém počasí před vyschnutím. I když některé odborné posudky tento názor na základě chemických analytických zkoušek zlehčují, je značně zakořeněný a je jím ovlivněna a je mu přizpůsobena technologie pěstování, hlavně v jeho poslední fázi, před sklizní. Záměrem tedy je, aby tato skutečnost či domněnka byla využita ku prospěchu věci tím, že se vhodně upravíme mikroklimatické podmínky v pěstební místnosti.

Dva týdny před konečnou sklizní se rostliny nezalévají a nehnojí. To má zapříčinit zvýšenou produkci živic ve žlázkách pokrývajících povrch rostlin, a tak je chránit před přílišnou ztrátou vlhkosti. Teplotu místnosti zvýšíme a vlhkost vzduchu se snažíme udržovat nízkou. Jestliže se rostliny osvítí horským sluncem, ultrafialové paprsky a vysoké teplo prý podporují ještě větší produkcí pryskyřice. Pro zastánce této cesty se důkaz o účinnosti procesu brzy projeví: listy se lesknou a jsou při dotyku lepkavé od prýštících pryskyřičných látek. Obvyklá je i dedukce, že čím více pryskyřice z listů „kape“, tím je rostlina potentnější. Znovu ovšem připomínáme, že pryskyřice prýštící z pukajících žláz nemusí znamenat nutně vysokou potenci rostliny. Navíc je taková živice vystavena daleko více světlu a vzduchu, s možným následkem degradace tetrahydrocannabinolu na psychicky neaktivní komponenty.

Omezená verze této procedury se provádí v průběhu celé sezony při postřikování rostlin. K zalévání a postřikům se proto přistupuje vždy až po zaštípnutí, a nikoliv těsně před ním.

Cannabis samec a sklizeň

Samčí rostliny nemívají v době květu tak dramatický vzrůst potence jako samičí. Květy dosahují zralosti zhruba dva týdny poté, co se objeví první malé „hlavy“. Nové květy v bohatých trsech se pak objevují postupně po několik týdnů. Kdy se samčí květ rozevře a je připraven uvolnit pylová zrna, dosáhl právě okamžiku kulminace potence. Poněvadž rostliny nedozrávají najednou, sklízí se obvykle brzy po otevření prvních květů.

Samčí rostliny obvykle významně k celkové úrodě nepřispívají. Pro kvalitu úrody tedy ne ní přílišnou ztrátou, když jsou samčí rostliny sklízeny v době, kdy květy ještě nedosáhly zralosti. Od okamžiku, kdy se květy objeví, nedochází již k výraznějším posunům v potenci. Brzy po dozrání květ u a vysypání pylu květ odpadne a je pro sklizeň ztracen. Samčí rostliny by měly být sklízeny před otevřením květů a uvolněním pylu, pokud pěstitel nechce, aby samičí rostliny vyprodukovaly semena. Na malém políčku lze žně řídit tak, že samčí rostliny jsou sklízeny samostatně, v okamžiku jejich optimální zralosti, na větším záhumenku to asi pěstitel nezvládne.

Většina pěstitelů se ovšem k tomuto pohlaví (alespoň v případě marihuany) staví poněkud rezervovaně. Potence samčích rostlin je přece jen poněkud nevyrovnaná a zřídka kdy tak vysoká jako u rostlinek samičích. Při jejich odstraňování ze záhonu se však nevytrhávají i s kořeny, aby nedošlo k narušení kořenového systému okolních rostlin samičích, nýbrž se odřezávají kousek nad zemi. Samčí rostliny začínají ztrácet svou vitalitu po objevení se prvních květu. Nicméně za mírného počasí či pod střechou mohou kvést dvakrát i vícekrát, než je běh jejich života ukončen.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.