Fakta o konopí část 2.

„Válka mezi Amerikou a Velkou Británií v roce 1812 se vedla převážně kvůli přístupu k ruskému konopí. Tragická Napoleonova invaze do Ruska v témže roce byla inspirována konopným bohatstvím této země.

V Japonsku se dosud používá mleté konopné semeno známé pod názvem ono mi jako součást tradičního koření šičimi, jímž se často ochucují nudle rámen.

Konopné semeno pomohlo přežít v 19. století dva australské hladomory.

Pole konopí poskytuje téměř čtyřikrát víc surového vlákna než ekvivalentní plantáž dřevin. Strom vyroste ve vyspělého jedince přibližně za 20 let. Konopí uzraje za čtyři měsíce.

Osmdesát procent anglické celulózy představuje import, který devastuje kanadské a skandinávské lesy a jejich křehké ekosystémy.

George Washington a Thomas Jefferson pěstovali konopí na svých plantážích. Jefferson jako velvyslanec ve Francii velmi riskoval, když si chtěl za nemalé prostředky opatřit obzvláště kvalitní konopné semeno, které mu pašoval tajný agent z Číny do Turecka. Čínští mandaríni (političtí vládci) si konopí natolik cenili, že vývoz semen považovali za hrdelní zločin.

Konopí nevyžaduje pesticidy, protože jej téměř žádný hmyz nenapadá. Nejsou nutné ani herbicidy, poněvadž roste tak rychle, že s ním sotva který plevel může soutěžit.

Až do roku 1850 představovalo surovinu pro převážnou část světové produkce papíru právě konopí. Od začátku 20. století se všechny noviny a většina knih a časopisů začala tisknout na laciný papír vyráběný z dřevní buničiny, určený k jednomu použití a vyhovující moderní spotřební ekonomii.

Lesy kácíme třikrát rychleji, než stačí růst.

Konopný papír nevyžaduje chlorová bělidla, která značně znečišťují vody řek, v jejichž blízkosti se papírny staví.

Ekologicky bezvadný konopný papír je pevnější, kvalitnější a trvanlivější než obyčejný papír vyráběný ze dřeva.

Konopný papír se používá na výrobu bankovek a archiválií.

Pan Mouse řekl: „Museli byste vykouřit nejméně pole této drogy, aby ve vás vyloudila jediný úsměv.“

„Vše nasvědčuje tomu, že nejstarší známá tkanina byla vyrobena právě z konopí, které se začalo zpracovávat již v osmém tisíciletí (8000 až 7000 př. n. l.),“ praví se v Kolumbijských světových dějinách z roku 1981.

Po více než tisíc let před Kristem a až do roku 1883 našeho letopočtu bylo konopí nejvýznamnější světovou zemědělskou plodinou. Bylo nejdůležitější surovinou pro tisíce výrobků a podniků a vyráběla se z něj většina celosvětové produkce vlákna, látek, olejů na svícení, papíru, kadidla, vůní a léků, ale též představovalo primární zdroj bílkovin pro lidi i zvířata.

Konopný olej vydává podle zkušeností ze všech olejů do lamp nejjasnější světlo a svítilo se jím už od dob Abrahama. Obyvatelé Skythie se konopným olejem myli a čistili, čímž jejich pokožka získávala „zářivý a svěží vzhled“.

Až do roku 1800 se pod pojmem plátno rozuměla jakákoli hrubá látka tkaná z konopí nebo lnu.

Ze všech rostlin této planety konopí zužitkovává sluneční energii nejefektivněji. Konopí roste téměř ve všech klimatických podmínkách a půdách a je vynikajícím prostředkem rekultivace jinak nevyužitelných pozemků.

Konopí se řekne španělsky canamo, francouzsky chanvre, rusky konopljá, maďarsky kender, čínsky tchajma, holandsky hennep, německy hanf, finsky hampu, persky kannab, arménsky kanop, ve staré keltštině kanas, staré portugalštině alcanque, staré italštině canapu, staré ruštině konople, polsky se řekne konopie, švédsky a dánsky hampa a anglicky hemp.

Poslední století druhého milénia otevřelo bránu k věku technologií. Dříve cenzurované a odmítané informace jsou široce dostupné. Lidstvo začíná využívat konopí k průmyslovým účelům v míře dosud nevídané.

Cokoli dopadne na Zemi, dopadne i na syny Země. Člověk nespřádá osnovu života, je pouhým jejím vlákénkem. Cokoli provede osnově, provede i sobě. Ani bílý muž… není tohoto osudu zproštěn. (Indiánský náčelník prezidentovi Spojených států v odpovědi na žádost o koupi půdy)“

Zdroj: BENHAIM, Paul. Konopí: zdraví na dosah : holistická kuchařka. Vydání druhé. Přeložila Kateřina ORLOVÁ. Frýdek-Místek: Alpress, 2019. Klokan (Alpress). ISBN 978-80-7633-093-1. s. 54-56.