„Pohlaví je dědičným znakem. Může se osvětlit na stejných principech jako u člověka. Cannabis je diploidní organismus, tzn., že má párové chromozomy. Chromozomy jsou struktury nacházející se uvnitř buněk, jsou na nich seřazeny geny – nositelé dědičných vlastností. Cannabis jich má deset párů. Jeden pár chromozomů nese geny určující pohlaví. Tyto chromozomy se označují X nebo Y. Samčí rostliny mají pár pohlavních chromozomů tvořený typy XY, samičí XX. Každá z rodičovských rostlin přispěje při vzniku embrya deseti chromozomy, včetně jednoho pohlavního. V samičím vajíčku může být pouze typ X, v pylu ze samčí rostliny buď X, nebo Y, ve stejné pravděpodobnosti pro každý z obou. Samčí i samičí potomstvo se proto projevuje zhruba ve stejném poměru.

Doba květu samčí rostliny

Za přirozeného osvětlení začne samčí rostlina kvést obvykle jeden až čtyři týdny před samičími. Při umělém řízení fotoperiody reaguje samčí rostlina rychle, obvykle během týdne. Květy se vyvíjejí v krátkém časovém prostoru, během jednoho až dvou týdnů, ale nikoliv najednou. Jednotlivě roztroušené květy se mohou rozvíjet týden i více před tím, než dojde k všeobecnému vykvetení. Doba květu pak trvá až asi čtyři týdny.

Většina květů se vyvíjí relativně blízko vrcholků rostlin, tedy dostatečně vysoko nad samičími rostlinami, jež bývají menšího vzrůstu. Nedozrálé hlavice se nejprve objeví na koncích stonku a větví. Poté slabé větvičky s malými trsy květů vypučí v úžlabí listů. Nezralé květy jsou uzavřené, obvykle zelené a tvoří těsný trs květenství. Hlavní částí květů je pět kališních lístků, které ukrývají pohlavní ústrojí. Při dozrání se tyto lístky radiálně rozevřou a uvolní tak pět dolů visících elipsoidních prašníků.

Uvnitř se vyvíjí pyl. Pylová zrna se sypou dvěma otvory blízko vrcholu prašníku. Poté se směrem od otvorů podélně pomalu rozevřou štěrbiny, jako když se rozepíná zip, a pyl se tak uvolňuje do větru. Uvolněni pylu je posledním projevem životního cyklu samčí rostliny. Obyčejně rostlina začne hynout týden až dva poté, co většina květů vytrousila svůj pyl. Zdravé samčí rostliny mohou pokračovat v květu i po několik dalších týdnů, avšak zřídka s vitalitou prvotního květu.

Doba květu samičí rostliny

Samičí rostliny přicházejí do květu obvykle později než samčí, jak za přirozeného, tak za umělého osvětlení. Rostlina začíná kvést, je-li fotoperioda kratší než 12 až 13 hodin. Nicméně některé odrůdy kvetou již při fotoperiodě čtrnáctihodinové. Naopak běžné kolumbijské odrůdy nereagují, dokud fotoperioda neklesne pod 12 hodin po dobu alespoň tří týdnů.

Trvání doby květu závisí na odrůdě, podmínkách pěstování, a ne na tom, zda je rostlina opylená. Rostlina může v květu vitálně růst a vyvíjet další květy deset dnů až osm týdnů. Nicméně však samičí rostliny v květu obvykle příliš nerostou do výšky, spíše se soustředí na nabytí na váze, přičemž trsy květů vyrůstají prakticky z každého úžlabí listů. Vrcholy hlavního stonku a vitálních větví mohou být tak hustě obaleny trsy květů, že tyto zcela pokrývají. Taková část rostliny se nazývá cola. Colas bývají dlouhé až 60 cm a až 10 cm silné. Velikost palic je různá, obvykle ale 2 až 5 cm. Listy, jež doprovázejí květy, jsou obvykle jednodušší struktury – mívají pouze jednu až tři čepele.

Viditelnou částí samičího květu jsou dvě vztyčené blizny, bílé nebo krémové, někdy i načervenalé barvy. Vyrůstají z orgánu zvaného květový listen, jenž ukrývá vajíčko. Po oplodnění se zde vyvíjí jediné semeno. Nažka (semenec) se zvětšuje, načež praskne pod tlakem rozpínajícího se dozrálého semínka. Listeny jsou velice hustě posety velkými pryskyřičnými žlázami a jsou nejpotentnější částí úrody.

Když rostliny dozrají, stanou se rozdíly mezi samčími a samičími rostlinami nejzřejmější. Totéž platí pro odlišnosti mezi odrůdami a kultivary. Často jsou dva jedinci různého původu téměř k nerozeznání, až v době květu narostou do odlišných tvarů a forem. Projevuje se to více způsoby. Některé kultivary si udrží phylotaxii (uspořádání listů na stonku) s listy vstřícnými (proti sobě), u jiných se phylotaxie v průběhu vegetativního stadia mění.

Dobře opylená rostlina zpomaluje růst, a energii vrhá na tvorbu a vývoj semen – celá se orientuje na pokračování svého druhu. Některé mimořádně vitální rostliny mohou i po opylení znovu přijít do květu. Neopylené rostliny přicházejí znovu do květu velice rychle. Tuto dobu lze prodloužit i přes osm týdnů. Od okamžiku, kdy pyl je zachycen na blizně, začne se propojovat s bliznou pylovou láčkou, která bliznou pronikne a kterou se předá vajíčku samčí genetická informace. Tím, že dojde ke spojení genů samčího i samičího rodiče, je dokončeno oplodnění a je iniciován vznik semen. Blizny, jež splnily svůj úkol, uschnou a odumřou, přičemž získají rezavou až hnědou barvu. Na vitální samičí rostlině dozrají semena během deseti dnů. Za nepříznivých podmínek může zrání semen trvat i pět týdnů. Pochopitelně zrání neprobíhá rovnoměrně – všechny rostliny nebyly opyleny najednou, některé vůbec. Jedna samčí rostlina může uvolnit mnoho milionů pylových zrn. Velká samičí rostlina vyprodukuje přes deset tisíc semen.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.