Halogenové zdroje a použití fluorescenčního osvětlení

„Jak používat fluorescenční osvětlení?

Základním principem používání fluorescenčních zářivek je, že zdroj musí být těsně nad vrcholky rostlin. To znamená, že když je rostlina v rychlém růstu, musí se poloha osvětlovacích těles často zvyšovat. Některé zdroje uvádějí, že výška osvětlení nad rostlinou se má pohybovat mezi 20-35 cm. Zkušení kultivátoři však podotýkají, že takováto doporučení dávají obvykle odborníci na osvětlovací techniku, kteří vlastnímu pěstování příliš nerozumí. Světla by totiž měla být zhruba 5 cm nad vrcholky rostlin a dokonce pouze 2,5 cm nad mladými výhonky. Když se zdroj zavěsí výše nad rostliny, intenzita světla klesá. Je-li osvětlení 30 cm nebo i více nad rostlinami, snaží se tyto dosáhnout oblasti o vyšší intenzitě světla. Výsledkem je, že rostliny mají vytáhlý, přerostlý stonek s málo listy. Pokud se tak přesto stane, doporučuje se stonek zapřít podpůrným kolíkem, dokud stvol nezesílí. Také se doporučuje, má-li rostlina několik řad listů, ji zastřihnout a ulehčit jí. Podpoří se tak druhotný růst rostliny a její zkošatění a zároveň se dá stonku možnost zesílit. Dále je též možné dosud malou rostlinu přesadit do většího květináče a zasadit ji do půdy hlouběji, než byla. Zemina poskytne stonku větší oporu. Kořeny začnou růst ze stonku v místě, kde je zahrnut půdou. Nový kořenový systém podpoří růst silnější, zdravější rostliny. Může se stát, že půdní bakterie napadnou tkáň nově zakrytého stvolu a ten začne hnít. Pokud se používá zemina tepelně sterilizovaná, problému se pravděpodobně vyvarujete.

Halogenové zdroje – nové supersvětlo?

Zahraniční literatura uvádí, že halogenové lampy jsou novou generací v umělém osvětlování rostliny. Halogenové zdroje jsou tvarem podobné běžným žárovkám, jsou však zřetelně větší. Plyny v nich obsažené (halogenidy kovů) vydávají světlo takového složení a intenzity, že to vyvolá doslova explozi růstu marihuanové rostliny. Nejvhodnější je příkon kolem 1000 W. Nižší není dostatečný, silnější zdroje mají již příliš krátkou životnost (v průměru 600 hodin). Tisíciwattový halogenový zdroj by měl vydržet 10 000 hodin, tedy stejně jako fluorescenční zářivka o velmi vysokém výkonu. (Tyto údaje předpokládají osmnáctihodinovou funkci denně a šestihodinové vypnutí. Je-li ovšem zdroj vypínán a zapínán častěji, životnost se zkracuje.)

Halogenové osvětlení má při pěstování konopí řadu výhod. Kromě zřejmého pozitiva – vyšší intenzity světla, než je tomu u jiných zdrojů – je mnohem snazší upevnění osvětlovacího tělesa a práce s ním. Na rozdíl od fluorescenčních zářivek, jež musí být zavěšeny těsně nad rostlinami, halogeny mohou a mají být umístěny 60-120 cm nad vrcholky Cannabis. Během růstu tedy měníte polohu tohoto zdroje pouze jednou či dvakrát.

Další výhodou je plocha, kterou světlo halogenového zdroje pokryje. Halogen poskytne dostatečné osvětlení rostlinám na ploše zhruba 2,5 x 2,5 m. Je sice možné ho využít i na větší ploše, hrozí však již riziko, že rostliny na okraji budou růst šikmo směrem k centrálnímu zdroji. Domácí produkce marihuany se často vyznačuje chlorofylovou pachutí. Prý to však neplatí pro rostlinu pěstovanou pod halogenem. Ta má být sladší, jemnější. Stejný zdroj informací hovoří i o zvýšené produkci pryskyřice při použití tohoto světelného zdroje. Nezdá se však, že by tyto názory byly podloženy chemickými analýzami. Jak již bylo řečeno, vliv vnějších podmínek na produkci pryskyřice a hlavně cannabinoidů není podrobně probádaný, ale je zřejmě omezený. Především představy o zvýšené tvorbě živice na obranu před žárem slunce či žárovky a před vyschnutím jsou poněkud naivní a je nutno je brát s rezervou.

Je příznačné, že články o halogenech vzbuzují velmi bouřlivý, až negativní ohlasy. Ukazuje se, že zkušenosti pěstitelů s halogenovými žárovkami se naprosto neshodují s prameny, z nichž bývá pro takovéto články čerpáno. Pěstitelé uvádějí, že „kytka pod halogenem táhne za světlem, je řídká a pod 3 x 500 W halogenem nesklidili v podstatě nic.

Pravděpodobnou podstatou těchto nedorozumění a rozporů je, že zahraniční prameny mají „na mysli metalhalidovou (metalhalogenidovou) výbojku a nikoliv halogenovou „klasickou“‘ žárovku. Z popisu osvětlovacího zařízení v podkladech to jednoznačně nevyplývá, ale je to vlastně jediným vysvětlením, i když ne lze vyloučit ani prostou chybnou informaci – i to se stává. A praktická zkušenost growerů prý vybízí k jednoznačné preferenci: sodíkové lampy. A i těch trh nabízí potřebný výběr.

O teoretické podstatě vlastností světelného záření vhodného pro pěstování bylo nicméně výše uvedeno dost informací, které mají mladému amatérovi napomoci se vyrovnat při výběru, optimálního světelného zdroje.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.