O konopí se říká, že bylo do českých zemí přivezeno odněkud ze Středomoří nebo možná ještě ze vzdálenějších a teplejších koutů světa, ovšem neuvádí se kdy. Stopy po konopném semeni nalezneme na Moravě v Kloboukách u Brna, kde archeologové nalezli konopné nažky ve slovanském sídlišti z 8. století našeho letopočtu. Je zřejmé, že se konopí zde vyskytovalo ovšem už dříve. Na Moravě v Mohelnici byl objeven dokonce konopný textil starý 5 000 let. Fragmenty slovanských textilií z konopí znají archeologové také z Libice a Kouřimi. Přesleny na předení jsou dochovány z období 2 200 let před našim letopočtem. Předla se především vlna ovcí, koz a veškerá rostlinná vlákna včetně konopí. Předení se věnovaly i manželky panovníků například i manželka Karla Velikého.

Pokud se zamyslíme nad účelem konopí v lidové kultuře naší země, jedná se v prvé řadě o textilu. Ale nebyl by to český člověk, kdyby rozumně nevyužíval i další části rostliny a nevěnoval tak svou práci a péči o ně. V českých a moravských krajinách bylo hlavním zdrojem přadného neboli textilního vlákna zejména konopí, len, vlna a jejich kombinace. Konopí se spíše pěstovalo v teplejších místech na jihu Čech a Moravy. Předení bylo významnou součástí domácké výroby textilu, ovšem až do konce 19. století také společenského života na venkově. Příst se učily dívky již od pěti či šesti let. Vybrané textilie se praly, vyvářely a barvila se již i příze, ovšem hrubší tkaniny se barvily až hotové. Z lepšího konopí se tkalo tzv. plátýnko neboli kostkovaný nebo pruhovaný kanafas, což je označení pro hrubší nebílené plátno, které vzniklo v 17. stol.

Opomenuli jsme, co se stalo se zdrhnutými semeny. Určitá část semen se uskladnila na další setbu, z další části se lisoval za studena a za tepla jedlý olej, a také olej na svícení. Zbylá část semen konopí se využívala k jídlu nebo na krmení dobytka. Odpadu nebylo mnoho – využilo se téměř vše z této rostliny. Vylámané pazdeří se využívalo jako podestýlka pro dobytek, na vycpávky k zateplení staveb například k výplní spár a roubení. Využívalo se, ale i do hliněných mazanic na půdy a podlahy. Jelikož většina hospodářů se snažila konopí vytrhat, zbyl odseknutý kořen, který byl pevný a silný s dlouhými kořeny. Tento kořen poté zpracovávali uhlíři na nejkvalitnější dřevěné uhlí.

Rozvoj pěstování konopí byl přerušen dovozem levné bavlny z kolonií, a tak se osevní plochy začaly snižovat. První polovina 19. století byla charakteristická tím, že továrny začaly vyrábět bavlněné plátno a druhá polovina tím, že se do výroby papíru začalo přidávat velmi lehce zpracovatelné dřevo. V současné době se v České republice daří pěstování hospodářsky výnosné cukrovce. A byla to právě zejména cukrovka, jejíž výnosy a ekonomické zhodnocení vystrnadily konopí ze selských polích. České pěstování speciálně šlechtěného konopí pro textil bylo proto přesunuto do Maďarska.

V současné době se konopí začíná opět v různých zemích znova pěstovat, proč se ale pěstování nevrací i do naší země?

Zdroj: http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/254-konopi-v-ceske-a-moravske-lidove-kulture?rubricId=9