Hlína a substráty – část 1.

Jak velké květináče mám použít při pěstování v hlíně?

Obecné pravidlo je 4 litry objemu na každých 30 cm výšky rostliny.

Jako ideální se jeví květináč o velikosti objemu 4,5 l. Samozřejmě čím vetší tím lepší, ale u většího květináče nesmíme opomenout udělat více drenážních dírek, aby mohla voda co nejlépe odtékat a nehnily nám kořeny. Pro indoor je postačující květináč od 4,5 l – 10 l. Vetší květináč už je celkem zbytečný.

Čerstvě vyklíčené sazeničky nebo zakořeněné řízky dáváme do hranatých květináčů o hraně 10 cm. Hranaté květináče mají velkou výhodu v tom, že se do skříně na řízky perfektně vejdou a šetří místo. Po jednom až dvou týdnech, kdy rostliny prokoření celým květníkem, přesazujeme do finálních 10-ti litrových nádob (průměr zhruba 30 cm). Nádoby mají dno kompletně proděravělé kvůli drenáži a rostliny v nich pokračují v růstu ještě zhruba dalších čtrnáct dní a jdou na květ.

Obecně pro techniku pěstování Sea of Green stačí květníky o hraně 12,5 cm. Pro menší techniky Bush nebo Screen of Green jsou potřeba květináče o průměru 30 cm.

Zajímavá je metoda použití těsně vedle sebe narovnaných igelitových pytlů. Výhodou je stoprocentní využití pěstební plochy. Udělat vespod díry, aby přebytečná voda mohla odtéci. Otázkou je horší manipulovatelnost.

Má postupné přesazování nějaké výhody?

Ano. Kořeny okamžitě po zasazení do prostorného květináče rostou do stran a do hloubky, zanechávajíc střed volný. Zůstává nám tedy uprostřed nevyužitá hlína. Postupným přesazováním tomu zabráníme. Důležité je při přesazování nepoškodit kořenový bal. Můžeme doporučit tři velikosti květníků:

– o hraně 10 cm pro sazenice

– o hraně 15 cm pro vegetační fázi a matky

– o průměru 30 cm pro kvetení

Jaké přísady přidáváme do pěstebních substrátu?

Při pěstování v hlíně můžeme do substrátu namíchat různé příměsy zvyšující nutriční hodnoty, nebo zlepšující fyziologické vlastnosti substrátu. Níže uvádíme některé používané přímesy.

Sušené exkrementy – Tato příměs obsahuje vysoké množství fosforu a dusíku. Využívají se hlavně ptačí výkaly. Tuto příměs můžete získat jak od svých slepic, tak v obchode, kde jsou k dostání. Komerční výrobky jsou ovšem většinou obohacované a proto dávejte pozor na spálení rostlin.

Žížalí substrát (výměšky žížal) – vynikající zásobárna stopových prvků a dusíku. Používat pro substráty s co nejmenším obsahem hlíny. Nepředstavuje pro rostliny nebezpečí a vhodný pro smíchání s perlitem a keramzitovou drtí.

Kostní moučka – Drť z kostí má vysoký obsah fosforu. Poutá pozornost zvířat i hmyzu. Varování: při práci s kostní moučkou používejte roušku, hrozí nebezpečí vdechnutí a přenosu nemocí.

Sušená mořská rasa – Drcená mořská rasa. Pokud je vyrobena z ascophyllum nodosum, pak obsahuje růstový hormon, který podporuje růst nejen kořenů, ale i listů. Také obsahuje mnoho prvků a enzymů.

Perlit – neporézní vulkanický produkt. pH je neutrální. Přidávaný pro lepší propustnost substrátu.

Vápencová drť – Používaná pro vyrovnávání pH v substrátu. Je to dlouhodobější a bezpečná metoda na zvýšení pH v substrátu.

Keramzit – Porézní médium. pH neutrální a použitelné opakovaně. Výhodou je rychlejší vysychání než u hlíny.

Písek – Zlepšuje průtok vody v pěstebním médiu.

Zdroj: www.grower.cz