Hlína a substráty – část 2.

Jaké existují hliněné a nehliněné substráty?

Hliněná pěstební média – Jde vlastně o hlínu smíchanou s dalšími příměsemi. Hlína obsahuje mnoho výživných látek potřebných pro rostlinu ke kvalitnímu růstu, má ovšem pro nás nevýhodnou vlastnost, že si drží vodu déle, než konopí potřebuje. Proto přidáváme různé příměsy na snížení vlhkosti v půdě.

Nehliněná pěstební média – Vysychají lépe než hlína a proto je těžší je přelít. Také u těchto mixů může rostlina pružněji reagovat na změny v hnojení, protože zde se hnojiva rychleji odplaví než v hlíně. Níže uvádíme několik druhů substrátů, které existují, a ve kterých se rostlinám daří.

Nehliněná média

1 – 40% žížalího substrátu (v prodeji obvykle pod názvem „vermikompost“); 30% perlitu; 30% drceného keramzitu

2 – 50% perlitu, 50% drceného keramzitu

Hlinná média

1 – 40% kompostu; 30% žížalího substrátu; 20% perlitu; 5% drceného vápence; 5% ptačích exkrementů (třeba slepičích)

2 – 30% kompostu; 30% keramzitu; 30% substrátu pro kaktusy a sukulenty; 10% perlitu

3 – 6,5 l rašeliny; 2,3 l drceného keramzitu; 4,5 l perlitu; 0,1 kg kostní moučky; 0,1 kg bílého písku; 0,1 kg drceného vápence; 0,1 kg fosfátového hnojiva

Jak vidíte, tak je zde veliké pole působnosti pro experimentování a každý si může najít svůj nejoblíbenější mix, stačí se toho nebát a mít na paměti, že substrát by měl dobře vysychat, mel by mít správné pH (kolem 6), mel by být zbaven všech potencionálních škůdců a měl by mít dostatek živin.

Varování: Nehliněné substráty rychle vysychají, takže pokud zmeškáte pár zalévání, může být s Vašimi kytkami amen. Hlína tak rychle nevysychá a zásobuje kytku živinami po celou dobu pěstování, takže by hliněné substráty měly být pro začátečníky teoreticky snadnější na starost. Ovšem pozor na přelití.

Jak mohu upravit pH půdy?

Snížení pH. pH půdy lze snížit přidáním masokostní moučky (vhodné zejména ve fázi kvetení), nebo přidáním krevní moučky (vegetační fáze). Popřípadě vody s přídavkem octa nebo roztoku pH-.

Zvýšení pH. Přidáním dolomitického vápence do půdy (čím jemněji nadrcený tím lepší, neboť má vetší povrch pro reakci). V nouzi můžeme přidat malé množství hašeného vápna, nadrcených skořápek od vajec nebo jedlé sody. Dále lze zvyšovat pH zálivkou vody s vyšším pH zvýšeným pH+ nebo sodou.

Ideální pH půdy je v rozmezí 6,5 až 6,0 (vyšší dělá problémy kořenům při absorpci živin, nižší způsobuje výskyt samčích rostlin a vymývání živin).

A jak pH půdy měřit?

Odebrat vzorek půdy, smíchat s destilovanou vodou, ŘÁDNĚ protřepat a nechat hodinu stát. Následně lakmusovým papírkem nebo pH metrem změřit pH roztoku.

Zdroj: www.grower.cz