„Teplota vzduchu a půdy

Marihuana roste pří teplotách od deseti do téměř čtyřiceti stupňů dle Celsiovy stupnice. Optimální denní teplota je ale 21-27 °C, tedy nižší, než se občas předpokládá. Rostlinám svědčí, když na noc teplota zhruba o 5 °C klesne.

Při pěstování doma si obvykle pěstitel nemusí s teplotou substrátu dělat starosti. Pokud však pěstuje na místě chladném, tedy pod 10 °C, jevilo by se jako velmi prospěšné elektrické vyhřívání půdy.

Hnojení

Dostáváme se k velice důležitému aspektu pěstování konopí. Je to místo, na němž mnozí pěstitelé mohou ztroskotat. Obvyklým omylem je úvaha, že pokud malé dávky hnojiva pomáhají, budou větší ještě prospěšnější. Výsledkem je spálení rostlin předávkováním. Přitom se stačí jen řídit návodem na použití hnojiva, popř. pro jistotu ředit poněkud více, než receptura udává. Na Cannabis se doporučuje složení hnojiva 23-19-17, kde čísla udávají percentuální podíl dusíku, fosforu a draslíku. Vítaný (ale někdy nezbytný, podle kvality zeminy) je přídavek následujících stopových prvků sodíku, boru, zinku, křemíku, vápníku, kobaltu, železa, chloru, molybdenu, hořčíku, hliníku, manganu a mimoto některých dalších stimulačních látek, jako růstových hormonů a vitaminů, zvláště B1 a B2.

Velice obezřetně je třeba přistupovat ke hnojení a vlastnímu dávkování hnojiva při jeho aplikaci na listy postřikem. S hnojením se začíná, když jsou rostlinky staré 3-4 týdny. Použije se hnojivo s vysokým obsahem dusíku (typu výše uvedeného složení). Dusík stimuluje růst stonku i listoví. Asi po třech a půl měsících, pokud chcete rostliny přivést do květu, aplikuje se hnojivo chudé na dusík a bohaté na fosfor a draslík, a to typu, jenž je charakterizován vzorcem 4-10-10. Čísla opět udávají percentuální podíl stejných složek, jak je uvedeno výše. Tak je podporován přechod vývoje do fáze květu s omezením růstu stvolu a listí.

Podklady hovoří o vysoké efektivitě při postřiku chemikáliemi přímo na listy namísto přidáváním do půdy. Listy se postříkají velmi důkladně. Rostlinky pod 30 cm výšky se však nestříkají. Jsou příliš malé na to, aby mohly hnojivo přijímat. Váha roztoku může navíc křehkou, slabou rostlinku ohnout, nebo i zlomit, pokud je ho na ni příliš. Postřik se provádí navečer, čímž se docílí maximální účinnosti v absorpci živin. Výhodou postřiku je právě větší absorpce hnojiva do rostliny listy než při aplikaci kořeny. Navíc při hnojení zaléváním se půda okyseluje a narůstá v ní obsah solí. Jestliže obsah solí v zemině dosáhne jisté hodnoty, může to zabrzdit další vývoj.

Některé údaje tvrdí, že při postřiku se absorbuje 95 % hnojiva. Postřik se provádí zhruba 1x týdně. Znovu je nutno zdůraznit, že při hnojení rostlin mladších tři týdny hrozí jejich spálení. Přes možnou vysokou efektivitu této metody však stojí za zvážení, zda z hygienického hlediska lze aplikaci chemického hnojiva postřikem doporučit.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.