Indikátory rizikového chování u konopných drog – Odhad spotřeby a míry zabavení konopných drog

„Poslední oblastí, které v článku věnujeme pozornost, je přehled základních údajů vztahujících se k drogovému černému trhu s konopnými drogami. Této oblasti se v rámci projektu CANLONG věnuje samostatná substudie, z níž zde vybíráme pouze několik základních údajů.

Cena konopných drog na černém trhu kolísá mezi 50–300,- Kč za gram (hašiš) a 50–200,- Kč za gram (marihuana). V cenách však na trhu existuje velmi výrazná variabilita. Na jednom konci škály se pohybují uživatelé v kategorii samozásobitelů, pěstujících si konopí pro vlastní potřebu, a uživatelé získávající konopí tím, že jim je někdo daruje zdarma. Na druhém konci škály se pak nacházejí uživatelé nakupující konopné drogy na černém trhu, kde cena záleží na množství odebírané látky, její kvalitě, charakteru a úrovni osobních vztahů s dealerem atd.. Čistota (v tomto kontextu míněna pouze koncentrace účinné látky) se v prozatím testovaných substancích pohybuje mezi 1–21 % (NPC 2002; NPC 2003). V posledních letech se stále významnějším tématem v zemích EU stává průběžný nárůst obsahu psychoaktivních látek obsažených v konopných drogách (King, 2004). Jak již bylo dříve uvedeno, souvisí tento trend především se vstupem nových technologií pěstování a úpravy konopí. Zejména hydroponní technologie pěstování a pěstování pod umělým osvětlením (tzv. „podlampovky“) začínají na černém trhu dominovat. Tyto tzv. „indoor technologie“ zřejmě souvisejí také s postupnou restrukturalizací černého trhu s konopnými drogami, který se postupně stále více komercionalizuje. Zvyšující se obsah psychoaktivních látek však s sebou přináší zvyšující se riziko výskytu případných psychiatrických komplikací zejména pro méně zkušené uživatele.

Odhad spotřeby konopných drog v ČR byl proveden doposud pouze jednou. Autor při něm vyšel ze spodní hranice prevalenčního odhadu počtu uživatelů konopných drog provedeného v rámci studie PAD (Zábranský et al., 2001) a provedl odhad spotřeby, který činil přibližně 25 tun ročně. Bohužel tento údaj nebyl od té doby aktualizován a publikován. V tomto kontextu je pak zajímavým zjištěním míra zadržení konopných drog ze strany Policie ČR. Ta v r. 2002 zajistila celkem 112,1 kg marihuany a hašiše. Znamená to tedy, že vyjdeme-li z původního odhadu spotřeby konopných drog, bylo v ČR v r. 2002 zabaveno 1 % všech spotřebovaných konopných drog. Zbývajících 99 % doputovalo na domácí černý trh až ke svým „zákazníkům“.

Závěr

Sestavený přehled stavu užívání konopných drog a indikátorů souvisejících s dopady tohoto užívání vykazuje celkový průběžný trend růstu v drtivé většině oblastí. I přes postupné zpomalování rychlosti nárůstu těchto ukazatelů lze jen těžko v budoucnosti očekávat zásadnější změny. Jako stále naléhavější se tak jeví potřeba mít k dispozici mnohem kvalitnější údaje jak v oblasti epidemiologických, tak především klinických studií. Vzhledem k tomu, že mnohá z rizik spojených s užíváním této skupiny návykových látek jsou spojena především s dlouhodobým užíváním, můžeme v budoucnosti očekávat nárůst počtu pacientů vyhledávajících lékařskou, především pak odbornou psychiatrickou péči. Na národní úrovni dnes v ČR existuje zřetelná propast mezi tímto zjištěním a stavem výzkumu. Kromě Katedry psychologie FF UP Olomouc, Psychologického ústavu AV ČR a Lékařské fakulty MU Brno nám není známo, že by na jiných pracovištích v ČR byly konopné drogy podrobovány systematickému výzkumu. Celkový objem realizovaných projektů je pak v této oblasti ve srovnání s jinými zeměmi EU nepřiměřeně nízký, přestože je v rozporu s tím na mnoha domácích i zahraničních konferencích poukazováno na závažnost a rizika současného vývoje spotřeby konopných drog.“

Zdroj: MIOVSKÝ, Michal, Lenka ŠŤASTNÁ a Vladimír ŘEHAN. INDIKÁTORY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V KONTEXTU UŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH DROG [online]. (2004), 10 [cit. 2020-01-09].