„Prevalenční odhady tvoří v adiktologickém výzkumu skupinu studií, jejichž prostřednictvím se pokoušíme stanovit celkový počet osob dle určitého společného znaku (např. užívání heroinu), včetně tzv. skryté populace. Různými metodami se snažíme stanovit co nejpřesnější odhad celkového počtu takových osob v definované lokalitě a roce. Tyto studie jsou zatíženy relativně vyšším rizikem nepřesnosti právě díky faktu, že o tzv. skryté populaci uživatelů nelegálních drog máme jen velmi málo informací (jen minimum jich je v kontaktu s léčebnou nebo pomáhající institucí) a v podstatě jsme v kontextu konopných drog odkázáni především na údaje ze školních a celopopulačních studií a ze studií využívajících kvalitativních metod, které však mají omezenou využitelnost pro statistické zpracování.

V užším pojetí tzv. systému klíčových indikátorů EMCDDA jsou prevalenční odhady zaměřeny výhradně na skupinu tzv. problémových uživatelů drog, tj. uživatelů látek ze skupiny stimulancií a opioidů nebo uživatelů aplikujících si jakoukoli drogu injekčně. V širším pojetí jsou adiktologické prevalenční odhady studiemi zaměřenými na stanovení počtu jakékoli definované skupiny uživatelů návykových látek.

V České republice prozatím nebyla realizována studie speciálně zaměřená na prevalenční odhad uživatelů konopných drog a celkové odhady počtu uživatelů vycházejí obvykle z triangulace údajů z různých jiných studií (např. celopopulačních, školních atd.). Jedním z komplikujících faktorů pro prevalenční odhad uživatelů konopných drog je vůbec jejich klasifikace. Kdo je vlastně pravidelným uživatelem konopných drog? Jedná se o uživatele, který konopnou drogu aplikuje pravidelně jednou měsíčně, nebo musí drogu aplikovat alespoň jednou týdně? Pro tuto skupinu existuje v jejích charakteristikách extrémně velká variabilita. Jako validní se pro klasifikaci uživatelů konopných drog jeví minimálně tři indikátory: frekvence užívání, množství užívané substance a celková délka užívání konopných drog. V následujícím přehledu se pokusíme sestavit řez jednotlivými vrstvami v závislosti na intenzitě užívání.

Z hlediska celoživotní prevalence zkušenosti s konopnou drogou je nejčerstvějším údajem výsledek studie GENACIS (Psychiatrické centrum Praha, 2003) udávající celkem 21,4 % dospělé populace (cca 1,7 milionu osob) se zkušeností s konopnou drogou. Prevalence užívání konopných drog v posledním roce dosáhla v uvedené studii hodnoty 10,9 % respondentů.

Dalšími studiemi významnými z hlediska prevalenčních odhadů jsou výzkumy provedené mezi návštěvníky klubových zařízení. Klubová scéna je z hlediska užívání nelegálních návykových látek považována za rizikovou, což výsledky těchto studií plně potvrdily. Celoživotní prevelance zkušenosti s konopnými drogami mezi návštěvníky klubových zařízení dosáhla v r. 2000 82,6 %. Užívání konopných drog třikrát a více za poslední měsíc udává 67 % návštěvníků klubových zařízení.

V rámci srovnání velkých evropských metropolí, které bylo provedeno v rámci mezinárodního projektu Drug Affinity Amongs Youths within the Techno Party Scene in European Metropolises (Csémy, 1999), byl za Českou republiku sestaven soubor čítající 505 respondentů v průměrném věku 20,2 let. Z výsledků je zřejmé, jak úzce je u této zkoumané skupiny vzájemně provázáno užívání návykových látek jako celku (viz tabulka 5). Co se pak týká hodnoty prevalenčních údajů pro konopné drogy, ty dosáhly u celoživotní prevalence hodnoty 87,8 %, u prevalence zkušenosti s konopnými drogami za poslední rok 80,0 % a za poslední měsíc 70,8 %.

Prozatím poslední studie v této oblasti (Kubů, Csémy, 2004) potvrdila pokračující trend nárůstu obliby tzv. rekreačních nelegálních drog. Studie byla provedena na vzorku 2545 respondentů, věkově nejvíce obsazené byly kategorie 17–23 let. Celoživotní prevalence zkušenosti s konopím se proti již citované studii z r. 2000 zvýšila na 90,5 % a prevalence užití konopí v posledním měsíci dosáhla hodnoty 84,0 %. V souladu s výsledky školních studií se také potvrdilo, že stále přetrvávajícím dominantním věkovým obdobím pro první zkušenost s konopím je 14–16 let. Z těch, kteří mají zkušenost s konopnou drogou, poprvé vyzkoušelo tyto látky v uvedeném věkovém období 57,3 %.

Celkový prevalenční odhad počtu pravidelných uživatelů konopných drog (užívajících drogu s minimální frekvencí dvakrát za měsíc) v ČR se v současnosti pohybuje okolo 300 tis. osob, přičemž nejvíce početně obsazené jsou věkové kohorty 18–26 let (Mravčík et al., 2003). Spodní hranice odhadu je na úrovni 200 tis. osob, horní 400 tis. osob.“

Zdroj: MIOVSKÝ, Michal, Lenka ŠŤASTNÁ a Vladimír ŘEHAN. INDIKÁTORY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V KONTEXTU UŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH DROG [online]. (2004), 10 [cit. 2020-01-09].