„Rizikové chování v kontextu užívání konopných drog je v posledních několika letech stále více diskutovaným tématem napříč všemi zeměmi EU, nejde však přitom již pouze o oblast výzkumu samotných dopadů způsobených užíváním konopných drog. Do centra zájmu se postupně dostal výzkum vztahu mezi nárůstem spotřeby, počtem uživatelů konopných drog a jejich promítnutím do zvýšené poptávky po poradenských a léčebných intervencích. Jde tedy o to, do jaké míry se stálý nárůst obliby této skupiny látek promítne do budoucích zdravotních a sociálních nákladů společnosti. Situace v oblasti výzkumu těchto fenoménů je výrazně komplikována multifaktoriální povahou zkoumaných vlivů. Nelze totiž uvažovat pouze v rovině biologických, psychologických či sociálních determinant, ale je třeba zohledňovat také stále se proměňující a vyvíjející vzorce užívání, technologie výroby (ovlivňující vlastnosti látky na černém trhu) a v neposlední řadě také stále zřetelněji patrný vliv společenského povědomí a společenských postojů vůči této skupině látek. Zájemce o ucelený přehled stavu výzkumu v oblasti dopadů způsobených užíváním konopných drog odkazujeme např. na výsledky revize výzkumných studií, kterou provedla WHO (1997), případně rozsáhlé přehledy zpracované různými vědeckými týmy (např. Nolin, Kenny, 2002; Rawlins, 2002 atd.) nebo krátký souhrnný přehled publikovaný v českém jazyce (Miovský, 2003b).

Autoři v článku navazují na text otištěný v časopise Psychiatrie pod názvem Aktuální přehled stavu užívání konopných drog v České republice z perspektivy školních a celopopulačních studií (Miovský et al., 2004), v němž byly shrnuty základní poznatky o rozsahu užívání. V tomto článku se již úzce zaměřujeme na oblast spotřeby, počtu uživatelů a jejich souvislostí s poptávkou po poradenských a léčebných intervencích. Tato oblast byla jedním z témat výzkumného projektu CANLONG (GAČR č. 406/02/1449A). Jádrem článku je rozbor epidemiologických indikátorů vztahujících se k tématu, tj. oblast prevalenčních odhadů, žádostí o léčbu, infekčních onemocnění a mortality. Základní hodnoty těchto skupin indikátorů jsou každoročně publikovány ve výroční zprávě za ČR (Mravčík et al., 2002; Mravčík et al., 2003). Jejich samotným popisem a základními kritérii pro získávání a zpracování se zabýval Zábranský (2003).“

Zdroj: MIOVSKÝ, Michal, Lenka ŠŤASTNÁ a Vladimír ŘEHAN. INDIKÁTORY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V KONTEXTU UŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH DROG [online]. (2004), 10 [cit. 2020-01-09].