„Tento článek konkrétně poukazuje na řadu důležitých aspektů, které je zapotřebí zohlednit, pokoušíme-li se vyhodnocovat či monitorovat drogovou závislost na individuální i populační úrovni. Za prvé, jakékoli smysluplné posuzování či monitorování závislosti, například pro účely plánování služeb, nemůže spočívat pouze v dichotomickém přístupu (přítomnost či absence závislosti). Výsledkem jakéhokoli smysluplného monitoringu závislosti proto primárně musí být stanovení stupně závislosti. Schopnost určit jednotlivé podíly populace vykazující různé stupně závislosti tak například umožňuje účinnější a adresnější alokaci zdrojů. Jak se zdá, paušální uplatňování téhož řešení na všechny bez rozdílů je i nadále převládajícím přístupem v plánování služeb. V tomto článku si proto ukážeme, jak lze jednotlivé stupně závislosti určit na základě posouzení intenzity a závažnosti návykového chování. Přestože se jedná o dva odlišné aspekty, často se vzájemně překrývají a ovlivňují, přičemž vytvářejí potenciální rámec pro posuzování a monitorování závislosti. V neposlední řadě pak již také z modelu závislosti COM-B víme, že na vzniku závislosti a udržování závislostního chování se podílejí tři hlavní složky, a to motivace, příležitost a schopnost. Jak si zde povíme, tyto individuální a kontextuální složky bezprostředně působí na intenzitu a závažnost závislosti. Jelikož tyto složky hrají podle všeho zásadní roli při vzniku závislosti, je důležité, aby byly vyvíjeny kvalitní posuzovací nástroje, které by tyto složky byly schopny postihnout, a zajistit tak podklady pro efektivní terapeutické a preventivní intervence.“

Zdroj: WEST, Robert. Modely závislosti. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2016. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 978-80-7440-157-2.