Jak správně zjišťovat „stupeň“ závislosti

„Každý z uvedených modelů závislosti připouští, že závislost je věcí míry. Jsou zde však dva faktory, jež jsou z hlediska definice klíčové a jejichž míra se může lišit: intenzita působících motivačních sil a rozsah způsobované či potenciálně způsobované újmy. V praxi spolu tyto dva faktory úzce korelují: čím je motivace k určitému chování silnější, tím větší újma z něj často plyne. Stejně platí, že čím je větší újma, tím silnější motivace je často nutná k udržení chování, které jí má čelit. Skutečnost, že jsou ve vzájemné korelaci však v praxi neznamená, že by se měly kombinovat. Při některých příležitostech dokonce jejich kombinování působí zmatek a znemožňuje řešení důležitých otázek.

Dobře je to vidět na příkladu zemí uplatňujících tradičnější přístup v oblasti drogové politiky ve vztahu ke konopí, kdy podstatná část újmy na straně jednotlivců a společenské náklady plynou z faktu nezákonnosti užívání konopí. U dané intenzity motivace k této aktivitě tak újma z ní plynoucí úzce souvisí s reakcí společnosti. Postavíme-li vedle sebe intenzitu motivace k určité aktivitě a újmu z ní plynoucí, ztrácíme ze zřetele důležitou dimenzi formování politiky.

Výše uvedená analýza naznačuje potřebu rozlišovat mezi „intenzitou“ a „závažností“ závislosti. Vzhledem k působení různých aspektů motivace a schopností autoregulace obnáší intenzita jako taková mnoho různých rovin, nicméně zásada úspornosti velí, že bychom neměli konstruovat složitější nástroje, než jaké pro své účely potřebujeme.“

Zdroj: WEST, Robert. Modely závislosti. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2016. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 978-80-7440-157-2.