„Obchod s drogami je nedílně spojen s jedním z nejnebezpečnějších jevů současného světa – s organizovaným zločinem. Důvod je jediný – velký a rychlý zisk pro lidi, kteří distribuci takového „zboží“ řídí, je téměř bez rizika.

„Peníze jsou až na prvním místě,“ to je ovšem hodnotová maxima platná odjakživa v kruzích za hranicí zákona. Ty zpravidla tvořily jen okrajovou část společnosti bez významnějšího vlivu na její hodnotové vzorce. Teprve morální arogance boje „Dobra“ proti „Zlu“ pro ně v USA počátkem dvacátých let 20. století otevřela prohibicí dostatečně velký trh, a vytvořila tak moderní mafie neboli propojení kapitálu, politické moci a organizovaného zločinu. Nemaje náhrady, používám zde zprofanovaný pojem mafie v tomto jeho vlastním významu.

Po zrušení prohibice si jednou osvědčená symbióza morální arogance s organizovaným zločinem nalezla nová pole zájmů a nové globální ilegální trhy zákazem marihuany v roce 1937 a zejména pak zákonem o kontrolovaných substancích (drogách) z roku 1970. S vyvoláváním xenofobií a uzavíráním hranic se od devadesátých let otevřel ještě větší trh převaděčství a v současnosti jsme svědky kampaně za převzetí obřího trhu zákazem tabákových výrobků. Tím se zmnohonásobil jak disponibilní kapitál mafií, tak i jejich prolínání s „bílou“ ekonomikou a politikou. Organizovaný zločin se tak stal jedním z nejmocnějších hospodářských odvětví. Jeho vliv na politiku lze sledovat třeba již jen na rozhodnosti, s jakou vlády USA bez rozdílu hájí exkluzivní ilegalitu jeho drogových trhů v globálním měřítku.

Proč jsou zisky tak veliké?

Musíme si vysvětlit některé zvláštnosti obchodování s drogami:

– jejich narůstající spotřeba poptávku neuspokojí, ale naopak poptávka stále roste,

– při zpřísnění opatření proti obchodníkům s drogami ze strany státních orgánů cena stoupá,

– pořizovací náklady jsou velmi nízké,

– zisk je podle některých pramenů až 1 000 % (to není překlep),

– výchozí suroviny pochází z chudých částí světa, prodej je realizován v bohatých zemích.

Zisky z prodeje drog se stávají významnou složkou příjmů stínových ekonomik v celé řadě států Asie – Laos, Barma, Thajsko, Afghánistán i Jižní Ameriky – Kolumbie, Peru a Bolívie. Příjmy jsou zdrojem financování politických separatistických hnutí nebo teroristických skupin v těchto zemích. Snahy o potlačení drog proto naráží na zájmy lokálních vládců, a to spolu se zájmy organizovaného zločinu přispívá k tomu, že jsou neúspěšné.

Rozvoj moderní techniky a zejména přenosu dat usnadnil zločineckým organizacím hledání odbytu pro nelegální obchody ve více státech a také legalizaci zisků z trestné činnosti.

Příznačné je to zejména u drogové kriminality, kde produkce drog je záležitostí zejména chudých zemí, zatímco konzumace se soustřeďuje zejména na bohaté západní země.“

Zdroj: MAHDALÍČKOVÁ, Jana. Víme o drogách všechno?. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-589-4.