„Védy nebo védské spisy vytváří nejstarší literaturu Indie. Véda znamená vědění, védské spisy až dodnes zosobňují prapůvodní moudrost indických kultur. Soubor lékařských textů a zaklínadel Atharvaveda, která pochází asi ze 7. století př. n. l., se zmiňuje konopí jako léčivý prostředek pod jménem Vijaya – vítěz. Ayurvédské lékařství v sobě spojuje moudrost, umění života, náboženství, jógu a vědu o bylinách. Konopí a jeho produkty hrají důležitou roli ve dvou posledních skupinách ayurvedy. Konopí je jen jednou ze sta rostlin, které zaujímají pevné místo v ayurvédské farmakologii. Ayurvédská farmacie využívá čtyři druhy produktů z konopí:

– charas – pryskyřice setřená rukama ze samičích květenství

– ganja – čerstvé nebo sušené, nejlépe bezsemenné samičí květenství

– bhang – horní lístky samičí rostliny

– semena

Všechny čtyři produkty jsou součástí mnoha léků, které slouží k léčení průjmů, cholery, žloutenky, tetanu, revmatismu, poruch spánku, bolestem, kašli, zažívacích problémů, malárii, alkoholismu. Konopí hraje velmi důležitou roli v lidovém léčitelství všude v Indii a Nepálu, které je velmi ovlivněno ayurvédskými koncepty.

KONOPÍ V TIBETSKÉM LÉKAŘSTVÍ

Tibetské lékařství bylo poměrně silně ovlivněno kulturní výměnou s Číňany a Mongoly. Tak splynuly vlivy taoismu, čínské alchymie, mongolské nauky o bylinách a lidových přírodních znalostí vysokohorských nomádů. Konopí je odpradávna pevnou součástí tibetské farmakologie. Zmínky nacházíme ve „Čtyřech Tantrách“ a je zobrazeno ve dvou různých formách v klasických lékařských thangkas. Obě rostliny jsou samičí. Kromě rostlin jsou zobrazena semena a slupky. Jedna rostlina je označována pouze myan rtsi spras , „konopí“; ta druhá má přídomek „podřadné konopí z Tibetu“.

Konopí je pittala, a je proto užíváno při nemocích a poruchách, které jsou způsobeny žlučí (pitta). Konopí je předepisováno na základě svého antiflegmatického (slizu zabraňujícího) působení především u onemocnění nervových, nemocí trávících orgánů, dýchacích cest, kůže, mízy. Listina nemocí, které jsou léčeny konopím, zahrnuje revmatismus, kousnutí zvířetem, uštknutí štírem, zanícení, lepru, křeče, průjem, choleru, zadržování moči, rýmu, kašel a intestiální červy.

Konopí je pro Tibeťany posvátnou rostlinou, která je často pěstována při klášterech a dvorech. Klášterní knihy byly již od převzetí budhismu tištěny na konopném papíře.„

Zdroj: VANĚČEK, Miloš. KONOPÍ – CANNABIS. 1. Praha: Policie ČR, 2010.