„Vědci z mnoha oborů v četných studiích zaměřených na konopné společenské kluby potvrzují přínos těchto struktur, ať už z hlediska zdraví, snížení kriminality, či společnosti obecně. Následné tabulky shrnuje závěry z těchto studií a ukazuje, že struktury jako konopné společenské kluby řeší různá společenská a zdravotní rizika a škody, jež mohou být nejen důsledkem užívání či zneužívání konopí, ale i jeho legalizace:

Faktem je, jak vysvětlil jeden španělský aktivista a zakladatel jednoho z prvních konopných klubů, že model konopných společenských klubů vzniká uvnitř prohibičního právního prostředí, a to coby jeho řešení. Tím se i vysvětluje, jak je možné, že se KSK spontánně objevily v několika zemích s různou drogovou politikou, a to i tam, kde vládne prohibice. Koncept KSK navíc z několika důvodů přitahuje pozornost mezinárodních odborníků na drogovou problematiku:

– Rozšíření těchto struktur ve Španělsku se nesetkalo s kritikou ze strany Mezinárodního výboru pro kontrolu drog (INCB) ani Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), jelikož koncept KSK se zdá být v souladu s mezinárodními závazky;

– oficiální španělské statistiky týkající se spotřeby drog udávají, že během posledních deseti let, kdy se koncept KSK rozšířil po celé zemi (v roce 2007 existovala zhruba desítka klubů, dnes se jejich počet odhaduje na jednu tisícovku), došlo ke snížení užívání konopí mezi obecnou populací (od 15 do 64 let věku) i mezi mládeží (od 14 do 18 let);

– demokratické procedury závazné pro KSK v souladu se zákonem o spolcích umožňují silnou kontrolu nad drogou, což je v duchu tří úmluv OSN o drogách;

– skutečnost, že se jedná o nezisková sdružení, je pojistkou proti případné nadměrné komercionalizaci tohoto konceptu;

– tento model umožňuje výzkum spotřeby konopí, a tudíž představuje vhodnější, vědecky podloženější, cílenější a efektivnější způsob prevence a redukce škod;

– tento model nabízí prostředky, jak oddělit produkci konopí od černého trhu a ostatních drog;

– tento model umožňuje vědcům snadno a v úplnosti monitorovat, analyzovat a zkoumat jeho důsledky na uživatele a jejich okolí.

Ve vztahu k závazkům plynoucím ze systému mezinárodní kontroly drog panuje konsensus, že jednotlivé země nejsou povinny kriminalizovat držení drog pro osobní spotřebu, což se týká i pěstování pro vlastní spotřebu.

V manuálu Jak regulovat konopí se mimoto uvádí, že „KSK mají výhodu, že jsou přípustné v rámci systému drogových úmluv OSN, jelikož v podstatě rozšiřují koncept dekriminalizace osobního držení/pěstování.” Autoři manuálu dále potvrzují, že UNODC ani INCB dosud neučinily prohlášení, jež by tuto skutečnost popíralo, ačkoli v několika případech zaregistrovaly existenci KSK. Jejich činnost tedy nikterak neodsoudily.“

Zdroj: Konopné společenské kluby: Politika XXI. století. 1. Praha: Cannafest, 2015.