Konopnou cestou po Africe…

S Afrikou je neodmyslitelně spjato konopí. V některých oblastech Afriky se konopí využívá při malárii, horečkách, úplavici a sněti. Jinde se zase pokládá za účinný prostředek na zmírnění porodních bolestí, ale využívá se i při hadím uštknutí.

Na severu Afriky lidé kouří konopí, které nazývají kif a nosí jej ve váčku s více kapsičkami tzv. mattoni. V každé ze třech až čtyřech přihrádek by měl být jiný druh trávy, který pak majitel nabízí svým hostům podle toho, do jaké míry je má v úctě a lásce. Kif se kouří ve speciální dýmce tzv. chquofa. Dodnes mají mnozí obyvatelé celé severní Afriky ve svých úbytcích místnost, kde kouří hašiš a kde se mladá Africká generace chodí seznamovat s tradičními příběhy, tanci a písněmi.

Jednou zemí na severu Afriky je i Maroko. Dovolujeme si věnovat pár řádku navíc této zemi, neboť je to země, která je celosvětově na prvním místě mezi vývozci hašiše a obstarává tak až 70% evropské spotřeby této lehké drogy. Oficiálně je udáván nejsilnějším marockým hospodářským odvětvím turismus. Neoficiálně ovšem ke zdejšímu HDP nejvíce přispívá právě pěstování konopí. Zatímco počátkem 60. let se konopí pěstovalo v Maroku na pěti tisících hektarech půdy, dnes se pohybují rekordní odhady mezi 80 tisíci (které uznává i marocké ministerstvo zemědělství) až 250 tisíci hektary (odhad Pabla Morena, španělského agronoma, který vede projekt Evropské unie). Stále intenzivnější pěstování konopí ovšem začíná již působit i ekologické škody. Dochází k přehnojení, ke kácení stromů a k následné erozi půdy. Dokud bude ovšem v Evropě po drogách z Maroka poptávka, bude i nabídka.

Nadšenými uživateli marihuany jsou v Africe i Pygmejové. Konopí neboli dagga je pro Pygmeje svátostí a lékem zároveň. Věří, že jim kouření marihuany dá potřebnou sílu pro namáhavé lovy zvěře. Mashonové zase vnímají konopí jako něco, co je erotizuje a zlepšuje také jejich pracovní sílu a výkon. Thontové říkají, že dagga, která je pro ně trávou poznání, činí člověka zase moudřejším. Africké kmeny Pygmejů, Hotentotů a Zuluů používají konopí dodnes jako výchovný prostředek. Spáchá-li někdo hrdelní zločin, uzavře se pachatel do malé místnosti, ve kterém je donucen kouřit ohromné množství trávy, a to až do té doby, dokud neupadne trestanec do bezvědomí. Po probuzení z bezvědomí se tento způsob trestu může opakovat. Člověk, který tímto „nápravným zařízením“ prošel, už údajně nikdy v životě podobný zločin nespáchá. Baloubové zase využívali konopí jako prostředek ke sjednocení různorodých podmaněných kmenů. Zázračné konopí bylo také nástrojem k dosažení harmonie a spolupráce mezi národy, které se sjednotily pod názvem Bena Riamba neboli synové konopí.

Dagga je chápáno téže jako božstvo, které chrání před fyzickou a duševní újmou. Obřad Riamba se dodnes udržuje například na území Konga.

V mnoha věcech jsme před Afrikou? Ale jak jsme na tom s vnímáním konopí?