„Každá droga kromě potěšení skrývá v sobě i značné negativa. I marihuana, řadící se mezi lehké drogy, vyvolává řadu negativních vedlejších účinků. Pravidelné kouření konopí má zásadní vliv na schopnost koncentrace a na naši paměť. Hlavním důvodem neschopnosti koncentrace může být dlouhodobé přetrvání THC v těle. Protože oproti alkoholu, který se vyloučí z těla během několika hodin, marihuana se nám udrží v těle ještě příští týden i déle. Australská psycholožka dr. Nadii Solowij tvrdí, že lidé kouřící marihuanu velmi často, se neustále nachází v mírném stavu zkouření, což může mít vliv na myšlenkové procesy. (Goodyer, 2001) Bohužel za posledních třicet let nebylo výzkumníky dokázáno, jestli dlouhodobé užívání marihuany trvale a závažně negativně ovlivňuje intelektuální schopnosti. Pouze bylo potvrzeno, že během intoxikace marihuanou, se účastníkům výzkumu výrazně oslabila krátkodobá paměť a schopnost učit se. (Zimmerová, Morgan, 2003)

Marihuana má vliv i na amotivační syndrom člověka a snížení libida. Podle PhDr. Ivana Doudy z nadace Drop-In člověk díky pravidelnému užívání marihuany ztrácí motivaci k činnostem, které vyžadují určité úsilí. „Souvisí to ale s celkovým životním stylem. Mozek, který netrénujete, má tendenci atrofovat, což má spolu s konzumací alkoholu či drog přímý dopad na osobnost.“ „Po několika letech mohou nastat i problémy v sexuálním životě, klesá potence (klesá hladina mužského hormonu testosteronu v krvi) i chuť na sex,“ varuje doktor Douda. (www.zdn.cz) Kromě snížení mužského hormonu způsobuje kouření marihuany problémy u těhotných žen, neboť látky obsažené v marihuaně se dostávají přes placentu přímo k plodu, a může dojít až k přerušení zásobení plodu kyslíkem, což způsobí narození dítěte s nízkou porodní váhou. Mezi další rizikové faktory patří předčasný porod, zhoršení vývoje mozku dítěte a negativně ovlivňuje dozrávání vajíčka na vaječníku. Jedna ze studií prokázala, že děti, jejichž matky kouřily v těhotenství marihuanu, častěji onemocňují leukémií. ( www.tehotenstviaz.cz)

Marijánka, stejně jako cigarety, má velký vliv na onemocnění plic, neboť kanabinoidy i nikotin obsahují řadu dráždivých látek a karcinogenů. Časté kouření marihuany zvyšuje riziko ve výskytu rozedmy plic, bronchitidy a rakoviny plic. Při kouření marihuany se usazuje více nebezpečných látek v plicích, neboť se kouř vdechuje hlouběji do plic a několik vteřin před vyfouknutí se drží v ústech. Jenže jde o to, jestli zkonzumuje silný kuřák marihuany tolik kouře jako silný kuřák tabáku. Nelze usoudit, jestli ničí plíce více marihuana nežli tabák. Nejhorší kombinací pro naše plíce je kombinace těchto dvou nebezpečných látek. (Zimmerová, Morgan, 2003).

Často je marihuana spojována s psychickými problémy, především se schizofrenií. Existuje řada názorů o vlivu marihuany na schizofrenii. V tomto článku se přikloňujeme k názoru Zdeňka Fišara, který ze svého výzkumu zjistil, že “konopné drogy mohou u náchylných osob indukovat latentní schizofrenní psychózu nebo mohou zhoršit průběh onemocnění u schizofrenních pacientů. Takže zhoršuje nejen pozitivní ale i negativní symptomy schizofrenie, kognitivní deficit a změny vnímání, ale i vedlejší účinky léčby schizofrenie. Longitudinální studie potvrdily, že užívání konopných drog je nezávislý rizikový faktor pro vznik psychózy i u dosud nepsychotických osob.“ (Fišar a spol, 2009, s. 182-183) Mnohem většími rizikovými faktory je genetika, frekvence užívání konopí a počátek užívání drog v rané adolescenci. Užívání konopí také zvyšuje riziko vzniku psychotických stavů. (Fišar a spol, 2009)

Mezi další největší rizika v požívání trávy patří vyšší nebezpečí úrazů a dopravních nehod, chronické záněty spojivek a hltanu, dýchacích cest a zhoršuje se postřeh a schopnost rozhodovat. (Nešpor, 1994) Někdy se může po vykouření marihuany objevit zmatenost, ustrašenost nebo paranoia. Při abstinenčních přízracích u některých lidí dochází k výkyvům nálad, výbušnosti až agresivnímu chování. (Goodyer, 2001)“

Zdroj: ŘÍHOVÁ, Tereza. MARIHUANA A UMĚNÍ. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta, Ústav pedagogiky a sociálních studií. Vedoucí práce Mgr. Linda Švrčinová.