„Pohlavní zdraví muže ovlivňuje řada věcí – jako například toxické zplodiny, ionizující záření a samozřejmě také životní styl, který zahrnuje mimo jiné i užívání různých návykových látek či drog. Na pokusných zvířatech vědci již prokázali, že injekce THC (látka obsažená v marihuaně) snižuje hladinu pohlavních hormonů a tlumí tak pohlavní chování. Na zvířatech bylo také dříve, než na lidech testováno přímé působení kanabinoidů na sperma a zjistilo se, že jednorázové podání kanabinoidů může u zvířat snížit schopnost oplodnění.
Zvířata, která byla v pokusech vystavená vysokým dávkám konopí nebo THC vykazovala sníženou hladinu pohlavního hormonu testosteronu, bylo u nich zjištěno opožděné dozrávání spermií, snížený počet spermií, snížená pohyblivost spermií a zvýšení výskytu abnormálních spermií. Avšak na zvířatech bylo také vyzkoumáno, že samci, kterým bylo konopí podáváno dlouhodobě, nevykazovali tak velké změny v pohlavním systému, jaké se projevují po jednorázové dávce THC. Vědci tuto zajímavost vysvětlují a říkají, že menší dopad na pohlavní systém při dlouhodobém užívaní je pravděpodobně zapříčiněn vznikem tolerance, tedy tím, že si organismus na přítomnost THC časem zvykne.
Zatímco tedy na zvířatech vědci pozorují celkem jednoznačné výsledky, výzkumy na lidech už tak jasné nejsou. U mužů bylo stejně jako u zvířat zjišťováno, zda se jim po užití konopí mění hladina testosteronu a jestliže se mění, tak na jak dlouhou dobu. A zatímco v jednom z prvních výzkumů v 70. letech bylo zjištěno, že u pravidelných uživatelů konopných drog dochází k výraznému snížení hladiny pohlavního hormonu testosteronu, výsledky následné studie – provedené na větší a lépe kontrolované skupině chronických uživatelů konopí – poukázaly na to, že snížení hladiny testosteronu je pouze přechodné.
Dalším autorům se také snížení hladiny testosteronu nepodařilo prokázat. Například ve studii ze stejného období bylo zkoumáno 27 mužů, jejichž průměrná délka užívání konopí byla 5,6 roku. Ti po dobu 14 dnů konopné drogy vůbec neužívali, pak 21 dnů ano (12 z nich kouřilo 1–5 jointů denně, 15 z nich kouřilo 1–8 joitnů denně). Srovnání hladin testosteronu před, během, a po tomto období nevykazovalo v tomto výzkumu žádné rozdíly.
Studie popisující vliv užívání konopí na pohlavní hormony u lidí tedy poskytují na první pohled rozporuplné výsledky. Rozdílné výsledky u lidí by mohly být způsobeny jednak tím, že vědci provádějí pokusy rozdílnými způsoby, a dále také tím, že – podobně jako u zvířat tak i u lidí vzniká na konopí tolerance, a organismus testovaných mužů si na dávky konopí také jednoduše zvyká. Všeobecně jsou tedy výsledky studií na lidech vysvětlitelné tak, že THC snižuje hladinu pohlavních hormonů u krátkodobých či občasných kuřáků marihuany, nikoliv však u dlouhodobých chronických kuřáků.
Vědci se však nezaměřovali pouze na hladinu pohlavních hormonů, ale zkoumali i na počet a pohyblivost spermií. V jedné z prvních studií z roku 1979 byla skupina mužů v laboratoři vystavena po jeden měsíc 20 jointům za den. Po skončení výzkumníci zjistili sníženou koncentraci spermií a jejich nižší pohyblivost (která však nevybočovala z průměru), avšak dále také zjistili, že v průběhu dalšího měsíce se koncentrace spermií i jejich pohyblivost vrátila na původní hladinu. Další výzkumy na lidských spermiích také poukazují na snížení pohyblivosti spermií a ukazuje se, že u méně kvalitních spermií jsou dopady mnohem větší než u velmi kvalitních spermií.
Účinky jsou však zřejmě závislé také na podané dávce. Konkrétně u chronických uživatelů, kteří kouřili vysoké dávky konopí, bylo skutečně zjištěno, že u více než poloviny z nich dochází ke snížení koncentrace spermií, avšak toto snížení je pouze dočasné a koncentrace spermií se u těchto uživatelů vrátila do původního stavu již po 5–6 týdnech od posledního podání marihuany.
Použitá literatura: DOLEŽALOVÁ HROUZKOVÁ, A. 2010. Sexualita uživatelů marihuany [Sexuality of Marihuana Users]. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra psychologie. 2010. 215 s., 5 příl. Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.
KRMENČÍK, P. 2008. Somatická rizika spojená s užíváním konopných drog. In M. MIOVSKÝ. (ed.). Konopí a konopné drogy : Adiktologické kompendium. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008.“
Kapitola 7.1, s. 335-353.Zdroj: Soft Secrect. 2011. 2011.
Úvod: Držení, prodej a distribuce marihuany jsou v mnoha jurisdikcích nelegální činnosti, které mohou mít…
Úvod: Řízení pod vlivem marihuany je nebezpečné a může mít vážné důsledky. Marihuana ovlivňuje kognitivní…
Úvod: Konzumace marihuany může mít různé účinky na tělo a mysl, ačkoli mnoho lidí ji…
Úvod: Marihuana obsahuje psychoaktivní látku známou jako tetrahydrokanabinol (THC), která ovlivňuje funkci mozku a může…
Úvod: Marihuana je psychoaktivní droga, která může mít různé účinky na tělo a mysl. Vedle…
Úvod: Marihuana obsahuje chemickou látku nazývanou tetrahydrokanabinol (THC), která má psychoaktivní účinky a ovlivňuje mozek…