„Při otázce, zda se na marihuaně vytváří závislost, se společnost často dělí na dva tábory. První tvrdí, že marihuana je droga a že každá droga v sobě skrývá nevyhnutelné riziko, že ten, kdo ji konzumuje, se na ní stane i závislým. Druhá skupina je toho názoru, že užívání marihuany není tak škodlivé a už vůbec ne návykové. Jak to tedy je?

Cannabis sice vyvolává jen nepatrnou fyzickou závislost, avšak psychická závislost může být poměrně velká a bývá často podceňována.

Důkazem může být pokus, který realizovala v šedesátých letech 20.století Federální nemocnice pro léčbu závislosti na drogách v Lexingtonu, státu Kentucky. Pokus byl prováděn v laboratorních podmínkách, kdy lidé dostávali každých pár hodin po několik týdnů velké dávky marihuany. Podařilo se tak u nich sice dosáhnout abstinenčních příznaků, byly však velmi mírné, většinou podrážděnost, nervozita, poruchy spánku a snížená chuť k jídlu.

Farmakologové Jack Henningfield a Neal Benowitz zhodnotili nezávisle na sobě před rokem 2003 závislostní potenciál šesti psychoaktivních drog – kofeinu, nikotinu, alkoholu, heroinu, kokainu a marihuany. Oba označili kofein a marihuanu jako dvě nejméně návykové látky.

Norman Miller a Mark Gold, poskytovatelé protidrogové léčby v USA, jsou toho názoru, že příznaky závislosti na marihuaně jsou „často sotva znatelné a těžko se dají rozpoznat, a proto by měli být uživatelé marihuany diagnostikováni jako závislý, aniž by museli vyhovovat požadavkům norem Americké psychiatrické asociace“.

Vznik syndromu závislosti na marihuaně byl zaznamenán mezi velmi častými uživateli a je spojován s neschopností vyrovnat se s užíváním drogy jako takové, zhoršením paměti a myšlení, sníženou sebeúctou a možným výskytem depresí. Míra rozšířenosti takových příznaků mezi uživateli není jasná, ale předpokládá se, že tělesnou závislost zažije jen velmi málo z nich. Pravidelní uživatelé mohou cítit psychickou potřebu užívat drogu nebo na ni mohou začít spoléhat.

Většina klientů protidrogových pomocných center užívá jako svou hlavní drogu heroin. Průzkumy ale ukazují, že zde o pomoc žádá i nezanedbatelný a vzrůstající počet lidí s problémy spojovaných s marihuanou. Nutnost vzít si více drogy, aby uživatel dosáhl stejného účinku, se vyvíjí u pravidelných uživatelů, těm proto často stačí malé množství marihuany.

Je marihuana „vstupní drogou“?

Dalo by se odpovědět ano i ne. Jasné ne, pokud je vstupní drogou myšleno, že uživatelé konopí musí bezpodmínečně skončit u kokainu nebo heroinu. Ano, pokud je vstupní drogou myšlena skutečnost, že cesta k drogám, jako je kokain a heroin, prakticky vždy vede přes marihuanu a hašiš.

Obecně se uživatelé marihuany později rozdělí do dvou skupin: tj. ti, kteří vystoupili a ti, kteří přestoupili. Většina konzumentů s kouřením drogy přestane, protože přijde na to, že vedlejší účinky jsou nežádoucí až neúnosné. Zbývající část konzumentů konopí buď dlouhodobé důsledky nadále snáší, nebo končí u silných návykových drog. Podle rozsáhlého amerického průzkumu již z roku 1982 „přešly osoby, které kouřily marihuanu tisíckrát nebo častěji v 73% ke kokainu a ve 23% k heroinu“. „Můj první joint jsem dostal na školním dvorku. Dnes jsem závislý na heroinu a právě jsem se ho pokoušel poosmé zbavit.“ Christian, 23 let.“

Zdroj: WINKLEROVÁ, Barbora. NAŠE SPOLEČNOST A MARIHUANA. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Milan Valach, Ph.D.