„V článku se zabýváme užíváním konopí a jejími riziky u dospívajících mladých lidí, kteří procházejí obdobím dospívání.

Období dospívání

Konopí je mezi mládeží oblíbenou a lehce dostupnou drogou. Dospívající lidé ji považují za „pilulku na dospívání“. Nacházejí v ní pocity uvolnění, mírné euforie, zmírnění zlosti, deprese a napětí, které jsou nedílnou součástí vývoje. Mladí se mohou ke konopí také uchylovat z důvodu vnitřního vzdoru, který aktuálně prožívají.

V období dospívání, které probíhá od 12 let do 22 let a definuje se jako „přechodná fáze života mezi dětstvím a dospělostí“28, dochází k životním změnám v neurologické, hormonální, emocionální, sociální a duchovní oblasti, které jsou doprovázeny silnými emocemi a výbušnou nestálostí. Tento člověk chce zažívat pocit nezávislosti. Může tohoto dosahovat skrz porušování společenských norem, demonstrativním nošením extravagantního oblečení, aplikací tetování či pierciengu. Děti v tomto období skrz demonstrativní a poruchové chování hledají svou vlastní identitu. Často při tom směřují k zakázaným aktivitám. Uchylují se k požívání alkoholu, drog, tabákových výrobků, experimentaci se sexem apod. Dospívání bývá doprovázeno také vzpourou proti rodičům. Začínají se postupně vyhýbat trávení volného času se svou rodinou a raději se setkávají se svými kamarády. Vrstevnická skupina se může stát podnětem při odrazení užívání návykových látek nebo naopak může představovat nebezpečí.

Uvádí se, že konopné drogy doprovází člověka nejčastěji v období dospívání. Nejčastěji se s ní setkají skrz tlak vrstevnických skupin, který patří mezi nejsilnější aspekty k užívání. Mezi další patří libost či nelibost po první zkušenosti s drogou a vztahy v rodině.

Období dospívání se dělí na dvě důležitá vývojová období. Na pubescenci (od 12 do 15 let) a adolescenci (od 15 do 22 let). Tyto vývojové období jsou popisovány dále.

Pubescence

V období pubescence se objevují nejrozsáhlejší komplexní proměny v životě člověka. Dochází k fyziologickým změnám, které mohou být příčinou disharmonií mezi fyzickou a psychickou stránkou člověka. V tomto období je pro dítě důležité tělesné schéma. U chlapců fyziologická skladba těla podmiňuje popularitu ve vrstevnické skupině. Dívky se naopak se svou tělesnou skladbou vyrovnávají komplikovaněji z důvodu všudypřítomného ideálu krásy. Jedinec je v pubescenci přehnaně hlučný a exhibicionistický. Dospívající je v neustálém napětí, prožívá pocity méněcennosti, impulzivní reakce i výkyvy v chování. Dále se setkává s přecitlivělostí, sociálními konflikty, hledáním identity.

V období pubescence se dítě snaží dozvědět něco sám o sobě, proto se stává introvertním a zaměřuje se čistě na své chování a prožívání. Přijetí sebe samého úzce souvisí i s přijetím vrstevnické skupiny. Ta hraje v tomto období nejdůležitější roli. Dítě se postupně odpoutává od rodiny a přijímá normy vrstevnické skupiny. Vytváří si tak skupinovou identitu, skrz kterou přijímá její hodnoty, konformitu, životní styl, způsob komunikace. Snaha být její nedílnou součástí zvyšuje ochotu se podřídit, jelikož pro něho znamená ochranu, zázemí a rozvoj sebe samého. Navíc se zde také vytvářejí sociální role a pozice, vznikají kamarádství, přátelství a i partnerské vztahy.“

Zdroj: HILSKÁ, Eva. Marihuana jako dnešní trend dospívajících mladých lidí a její rizika. Olomouc, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy. Vedoucí práce Mgr. Milena Öbrink Hobzová.