„V období adolescence se postupně stabilizují somatické změny. Dítě se vyrovnává se všemi vzniklými změnami, ke kterým došlo v období pubescence.

Samotné změny v období adolescence jsou zejména v oblasti sociální. Setkáváme se somatickou, individuální a psychickou variabilitou. Rozdíly jsou determinovány pohlavním, biologickým dozráváním a sociálním prostředím. Tyto odlišnosti se v průběhu adolescence vyrovnávají a překrývají dle individuality jedince. V osobnostním a emočním vývoji jedinec dovršuje významné stability. Jedinec se uvědomuje, upevňuje nové cíle, postoje, hodnoty a projevy. Tento proces uvědomování je ovlivňován socializací jedince do užších a zároveň širších sociálních vztahů.

V oblasti sociálního vývoje se jedinec setkává s dvěma mezníky. Dítě dokončuje povinnou školní a středoškolskou docházku. Dalším významným faktem je dovršení 18 let, neboli plná právní odpovědnost a svobodné rozhodování ve svém životě. Dochází zde k rozporu mezi biologickým vyzráním a sociální nezralostí. Člověk má na jedné straně potřebu nakládat se svým životem dle svých potřeb, tužeb a na straně druhé si uvědomuje, že je stále ekonomicky závislý na rodičích. Ti na základě této vědomé finanční vazbě dítě následně omezují v různých oblastech života. Dochází zde ke konfliktu a napětí mezi dítětem a rodičem, proto je pro dítě stále důležitější vrstevnická skupina, ve které se cítí svobodně a rovnoprávně.

Adolescence je vnímána jako přechodné období. Jedinec se snaží odmítat dospělost, protože se necítí být zralý. Vytváří si tak únik od reality svobodným jednáním a experimentováním. Člověk se začíná zabývat smyslem života, místem ve společnosti, budoucností atd. Silným motivačním pohonem je touha v životě něco dokázat. Jedinec si tak stanovuje malé i velké cíle, kterými usměrňuje vlastní aktivitu a vytváří si hierarchii blízkých a vzdálenějších cílů. Cesta k naplnění a smysluplnosti života také souvisí se sladěním a organizací volného času. Vyspělost dozrávajícího jedince se projevuje přístupem k sobě samému, k přírodě, veřejnosti apod. Dospívající proto potřebuje nevtíravou a přiměřenou účast rodičů při předávání hodnot dospělosti.

V tomto období je důležité se adekvátně vypořádat s nahromaděnými vnitřními konflikty. Člověk se musí dobře adaptovat do společnosti a nalézt si dostatek mezilidských vztahů, které sytí jeho základní potřeby, přináší kladné

životní odezvy a podněty. V případě dobrých mezilidských vztahů člověk nemívá pocity samoty a izolovanosti. Důležitým faktorem v tomto období je také utváření si svého profesionálního já. Rozhoduje se, jaké povolání si do budoucího života zvolí. Někteří jedinci nemusí být k správnému, reálnému rozhodování vyzrálí, jelikož některé schopnosti jsou stále v procesu formování a mají spíše potřebu se věnovat volnočasovým aktivitám, partě. Rozhodování sebou přináší stres a tlak, ve kterém se snaží jedinec rozeznat správné rozhodnutí.“

Zdroj: HILSKÁ, Eva. Marihuana jako dnešní trend dospívajících mladých lidí a její rizika. Olomouc, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy. Vedoucí práce Mgr. Milena Öbrink Hobzová.