„Stanovení toho, co je množství větší než malé, prošlo v poslední době poměrně bouřlivým vývojem. Tento pojem, společně se skutkovou podstatou trestného činu držení omamné a psychotropní látky (OPL) a jedu, zavedla novela trestního zákona s účinností od 1. ledna 1999 a definovat se ho pokusil Nejvyšší soud ČR, když ve svém rozhodnutí uvedl, že „malé množství omamných a psychotropních látek lze vymezit tak, že se tím rozumí individuálně určená denní dávka omamné nebo psychotropní látky v množství obvyklém pro konkrétní osobu užívající tyto látky, která odpovídá stupni její závislosti na těchto látkách, aniž je způsobilá vážně ohrozit zdraví nebo život této osoby.“

Rozhodné množství bylo možné vymezit buď paušálně, nebo individuálně. Paušální přístup je rychlejší, levnější, snáz aplikovatelný a poskytuje větší míru právní jistoty. Individuální přístup se naproti tomu jeví jako spravedlivější, ovšem představuje zvýšenou časovou náročnost i složitější dokazování. Přemýšlelo se i o kombinaci obou z nich. Právní teorie i samotná praxe postupem času však dospěly k závěru, že je třeba trestat přechovávání takového množství OPL a jedu, které je představuje zvýšené nebezpečí pro zdraví a život člověka. Při tomto přístupu je třeba zkoumat i individuální vlastnosti konzumenta a jeho vztah k užívání drog.

První snahou o stanovení této množstevní hranice byl závazný pokyn policejního prezidenta č. 39/1998 ze dne 9. prosince 1998, jehož příloha obsahuje tabulku s určením maximálních hodnot, které se ještě nepovažují za množství větší než malé. Tento pokyn měl usnadnit práci příslušníkům Policie ČR. U THC byla hranice nastavena na 0,3 g účinné látky THC, což by mělo odpovídat 20 jointům (cigaretám s marihuanou). Pro potřeby výkonu praxe státních zástupců vydal nejvyšší státní zástupce pokyn obecné povahy č. 6/2000 ze dne 27. dubna 2000. Oba předpisy byly ovšem pouze interního charakteru, pro soudy byly tedy absolutně nezávazné.

O další pokus vymezení pojmu „množství větší než malé“ se pokusil Nejvyšší soud ČR (dále jen „NS“), když judikoval, že za množství větší než malé „je třeba považovat takové množství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých dávek pětinásobně až desetinásobně (v případě metamfetaminu – base desetinásobně, tj. 0,5 g) převyšuje běžnou jednorázovou dávku průměrného konzumenta“. Při otázce, zda je tento znak již naplněn, je třeba individuálně posuzovat stádium závislosti konkrétního konzumenta, tedy musí se jednat o množství převyšující dávku pro něho potřebnou. Držení pouze jedné dávky před konzumací se totiž považuje za tzv. spotřební držbu. To platí, i pokud by tato dávka přesahovala obecně stanovenou hranici množství většího než malé.

S účinností TZ se situace opět změnila. Ustanovení § 289 TZ totiž zmocňovalo vládu, aby v nařízení stanovila, co se považuje za množství větší než malé u OPL a jedů. Podle tohoto nařízení, které již pracuje s modernějšími výrazy jako marihuana a hašiš, bylo za množství větší než malé považováno více než 15 gramů sušiny marihuany (konopí) a více než 5 gramů hašiše (pryskyřice z konopí). Zároveň však tyto látky musely obsahovat nejméně 1,5 gramu účinné látky THC u marihuany a 1 gram THC u hašiše. Tato úprava ovšem také nevydržela příliš dlouho.

Dne 23. července 2013 vydal Ústavní soud nález, kterým využil své pravomoci negativního zákonodárce a zrušil § 2 a přílohu č. 2 k nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Učinil tak proto, že dle jeho názoru dané nařízení vlády vybočilo z mezí daných zákonem a překračovalo tedy normotvornou pravomoc orgánu výkonné moci. Motivem pro zrušení konkrétního ustanovení tedy nebyl jeho obsah (kolik drogy je považováno za množství větší než malé) ale jeho forma. ÚS svým rozhodnutím vytvořil jakési prázdné místo v právní úpravě, kterou, aby nedošlo k nejednotnosti rozhodovací praxe soudů, má vyplnit moc soudní. NS vzápětí na to tedy vydal stanovisko trestního kolegia, které opětovně zavádí orientační hodnoty, které určují množství větší než malé u OPL. U konopných drog byla tato hranice stanovena na více než 10g sušiny a zároveň více než 1g účinné psychotropní látky (THC), u hašiše na více než 5g a zároveň více než 1g účinné psychotropní látky (THC).“

Zdroj: KUDLÁČEK, Filip. Právní aspekty legalizace konopí v České republice. Brno, 2015. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.