„Uživatelé návykových látek jsou většinou lidé, kteří se obrátili k droze z důvodu nějakých nepříjemných potíží. Tito lidé potřebují primárně vyřešit problémy, které je dovedly k drogám, a poté se zaměřit na závislost, jak psychickou, tak fyzickou. Ti, kteří se nacházejí ve fázi experimentování s návykovými látkami, a jejich závislost se nerozvíjí a není rozvinutá, se mohou obrátit na psychologa, psychoterapeuta. Efektivnější je pracovat s rodinou jako celkem v rodinné terapii. Při častějším užívání se může uživatel obrátit na terénní programy a kontaktní centra. Ty pracují s klienty, kteří nejsou rozhodnuti pro konec užívání návykových látek, proto je zde ze strany pracovníků důležitá motivace k léčbě nebo udržení klienta v příznivém zdravotním a psychickém stavu.

Existují určité formy léčby. Jedná se o jednorázovou, neboli na krátkodobou léčbu. Tato forma se týká návštěvy psychologa či psychoterapeuta. Další se nazývá ambulantní léčba, která má za výhodou, že uživatel není vytrhnutý z běžné společnosti a dochází na individuální nebo skupinové terapie. V této formě léčby se setkáváme s různými druhy pacientů, kteří si vyhledají odbornou pomoc. Mezi ně patří i ti, co prožili akutní intoxikaci. Nejčastěji tento typ pacienta zkombinuje konopí s jinou návykovou látkou. Dalším druhem je člověk, který prožívá depresivní stavy a různé druhy fobií, které mu konopí vyvolalo. Pacient vyhledává pomoc zdánlivě kvůli droze, jádro problému se nejčastěji ale objevuje v neléčených depresích. Samotnou skupinou jsou ti, kterým se postupně vyvíjí psychiatrické problémy, zásadně se zhoršuje krátkodobá paměť, ztrácí kontakt se svými přáteli a jsou neschopni plnit běžné a sociální úkoly.

Poslední formou léčby je ústavní léčba, která poskytuje nepřetržitou odbornou pomoc například v terapeutických komunitách. Může mít formu krátkodobého pobytu, středně dlouhého, ale i dlouhodobého trvání. Uživatele konopných drog patří mezi ojediněle využívající odbornou pomoc. V českých komunitách se vyskytují v nízkém měřítku a zakázkou primárně není závislost na marihuaně, ale druhotné problémy.

Každému uživateli vyhovuje jiný typ léčby, proto nelze určit, která léčba je efektivnější. Závisí to také na několika faktorech, mezi které se zařazují uvědomění si závislosti. Čím dříve si to uživatel uvědomí, tím dříve může předejít několika problémům. Tento jev souvisí s nastavením vnitřních hranic, které si určují potřebnost léčby. Léčba také neopomíjí určitý druh uživatelů nazývající se experimentátoři, kteří se mohou i tímto užíváním dostat do problémů, proto je důležité je seznámit s riziky a poskytnout jim základní informace nebo poradenství v terénní formě.

Odborná pomoc uživatelům konopí

Uživatelé marihuany či hašiše obvykle nevyhledávají odbornou pomoc v zařízeních pro problémové uživatelé drog a závislé.

Jedinci konzumující konopí využívají odbornou pomoc v případech, pokud jim droga vyvolala nepříjemný stav a mají obavy, zda jim nezpůsobila zdravotní či psychické potíže. Po tomto uvědomění, většinou navštíví poradenskou službu na nátlak školy, rodiny, partnera. Dále se s jedincem může pracovat v krátkodobé psychoterapii, kde společně s terapeutem nalézají důvody v experimentování s drogou. Mezi závažnější uživatele patří ti, kteří během intoxikace prožívají psychické komplikace, jim se doporučuje již léčba v psychiatrické léčebně či v ústavní péči, pokud drogu kombinují s jinou návykovou látkou.“

Zdroj: HILSKÁ, Eva. Marihuana jako dnešní trend dospívajících mladých lidí a její rizika. Olomouc, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy. Vedoucí práce Mgr. Milena Öbrink Hobzová.