„Marihuana zabíjí mozkové buňky

Marihuana vyvolává ztrátu paměti, snížení poznávacích schopností, produktivity, způsobuje degeneraci osobnosti a mění strukturu a funkci mozku, stěny mozkových tkání nasycených THC odumírají a nelze je nahradit. Marihuana při častém užívání poškozuje mozek, což vede ke změnám v mozku, jako při stárnutí.

Faktem je, že se v žádných lékařských testech, používající se ke zjištění poškození mozku, nepotvrdilo, že i při dlouhodobém, silném užívání, by marihuana způsobila újmy. Po mozkových poškozeních plynoucích z užívání marihuany se začalo pátrat v sedmdesátých letech dvacátého století. Lidé užívající marihuanu byli charakterizováni jako nudní, líní, apatičtí, neproduktivní, intelektuálně slabší, což odpůrce marihuany přesvědčovalo

o mozkovém poškození. Bez prozkoumání pravdivosti byla přijata zpráva britských lékařů, kteří tvrdili, že k nenávratnému mozkovému poškození došlo u deseti uživatelů marihuany, kteří byli zároveň léčeni kvůli problémům s drogami, psychiatrickým chorobám a neurologickým symptomům.

Informace o tom, že marihuana zabíjí mozkové buňky, vznikla v Americe, před dvaceti pěti lety, která se nikdy v žádné vědecké práci nepotvrdila. Ve studii, ve které bylo po dobu jednoho roku, každý den donuceno několik opic inhalovat dávku marihuany odpovídající zhruba pěti cigaretám, nebyl u opic potvrzen výskyt abnormalit. Vědci realizovali vyšetření pomocí počítačové tomografie mozku, kde se neprokázalo mozkové poškození u uživatelů kouřících až devět cigaret denně. (Zimmerová, 2003, s. 64-65)

Marihuana vyvolává amotivační syndrom

U uživatelů marihuany dochází ke ztrátě ambicí a zájmu, dochází ke ztrátě aktivit a návratu k jednoduššímu životnímu stylu, kouření marihuany způsobuje apatii, pasivitu a nezájem

o vlastní budoucnost. Odráží se to i u studentů na špatném prospěchu a u pracujících na nízké produktivitě.

Faktem je, že vědci se snaží už pětadvacet let prokázat, že marihuana nevyvolává amotivační syndrom, bohužel se jim to doposud nepodařilo.  Marihuana neobsahuje žádný zvláštní účinek, který by vyvolal ztrátu ambicí a životního elánu. Z laboratorních studií nebylo prokázáno na základě subjektů užívající vysoké dávky marihuany denně až týdně snížení pracovní motivace či produktivity. Studie prokazují, že vysokoškoláci užívající marihuanu, mají lepší studijní výsledky než ti, kteří ji neužívají. (Zimmerová, 2003, s. 69)“

Zdroj: MĚŘIČKOVÁ, Kristýna. MARIHUANA V MEDICÍNĚ. Olomouc, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra křesťanské výchovy. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D.