„Není snadné přesně vymezit příčinu, proč některá rostlina neroste stejně rychle jako druhé či proč se chová jiným, poněkud zapeklitým, zdánlivě nepochopitelným způsobem. Nicméně podle několika symptomů lze diagnózu stanovit.

Hnědnutí špiček listů

Jedná se o výsledek nadměrného zalévání nebo špatného průchodu vody půdou. Je třeba prorazit více děr do dna pěstební nádoby nebo omezit zaléváni. O tom, zda půda potřebuje vodu, se snadno pečlivý cultivator přesvědčí pomocí svého palce či ještě lépe tužky s gumou na konci. Tužka se zapíchne do zeminy nejméně 10 cm hluboko, až ke kořenům. Ulpívá-li na gumě po vytažení mokrá, blátivá zemina, substrát je jistě přelitý. Použitím písčité půdy se zřejmě tomuto nebezpečí vyhnete, protože písek umožňuje volnější průchod vody. Rovněž položení 2-3 centimetrové vrstvy oblázků na dno květináče je dobrým prostředkem k zajištění lepších vodních poměrů v půdě.

Extrémně pomalý růst

Tento projev může být způsoben mnoha faktory, např. teplotou pod 10 °C, nedostatkem vhodného světla, špatným i vlastnostmi půdy. Jestliže substrát není dostatečně humózní, půda je těžká, uléhavá. Po častém zalévání se slehne, speče a brání růstu kořenového systému. Rovněž při nízkém pH zeminy (pod 5) rostliny dobře neporostou. Vysoký obsah solí může být další příčinou zastavení růstu. Určit hladinu solí v půdě v širším spektru je ovšem poněkud nesnadné a zadávání stanovení zemědělské laboratoři by pěstování zřejmě prodražilo. Běžně ovšem k těmto analýzám není nezbytné přistupovat.

Žloutnutí starších listů

Tento jev může být ovlivněn více příčinami, například:

1. deficitern dusíku,
2. vysokou kyselostí pudy (nízkým pH),
3. deficitem železa,
4. deficitem draslíku (zvláště při výskytu šedavě hnědých skvrn na okrajích listů),
5. nedostatkem hořčíku (dochází-li nejdříve ke žloutnutí listů kolem žilek).

 

Kroucení horních listů

Je způsobeno nedostatkem molybdenu. Předpokládá-li se tento deficit, aplikujeme vhodné fortifikované hnojivo postřikem na listy. Též je možno přidávat do zálivky molybdenan amonný.

Přerostlá cannabis

Jsou-li rostliny vytáhlé, přerostlé, případně se i kácejí a lámou, je nejpravděpodobnějším důvodem, že světla jsou příliš vysoko nad vrcholky rostlin. Musí být pouze 2-5 cm, zvláště dokud jsou rostliny malé. Dalším důvodem může být aplikace pouze jedné fluorescenční zářivky. Při užití dvou zářivek těsně vedle sebe zmiňovaný problém obvykle odpadne.

Infračervené světlo podporuje růst stonku. Proto se při pěstování nepoužívají tepelné zdroje, které emitují především infračervené záření, a pokud možno ani běžné žárovky. Také zářivka typu Wide Spectrum (širokospektrální) vysílá kolem 10 % infračervených paprsků. Pokud ji ale kombinujeme se standardní fluorescenční zářivkou, nebezpečí přerůstajícího stonku je obvykle zažehnáno. Přílišné dávkování dusíku v substrátu taktéž podporuje zvýšený růst stvolu. Dokud jsou rostliny malé, raději je nehnojíme. Příliš malý květináč nedovoluje kořenům sazeničky, aby získávaly z půdy potřebné živiny, rostlina je pak vysoká, ale s málo listy. V takové situaci přesadíme rostliny do větších nádob se sterilizovanou půdou. Rostlina se zasadí hlouběji, takže zemina přikryje i spodní část stonku. Kořenový systém se tak rozšíří o tu část lodyhy, která dříve byla nad zemí.

Povlak na listech

Stříbřité pavučinky, později bělavý povlak na listech, jsou způsobeny chorobou, kterou zapříčiňují roztoči. Jsou velice malí, bez lupy téměř nejsou vidět. Nejprve se zaregistrují pouze pavučinky, které roztoči vytvářejí, ale brzy je škoda, již způsobí, až příliš zřejmá. Vysávají rostlinné šťávy, a listy po čase vypadají, jako by na nich rostla bělavá plíseň. Listy začnou hynout a růst rostliny se zastaví. Těchto breberek je obtížné se zbavit. Doporučuje se pesticid (acricid) malathion, který je účinný a zcela se během sedmi dnů rozloží, takže nezanechá žádná přetrvávající rezidua, jež by mohla uškodit na zdraví člověku či jeho králíkovi. Malathion se aplikuje každé tři dny během devítidenní kúry. Zabíjí roztoče, ale nikoliv larvy. Proto se postřik musí opakovat, dokud se všechny larvy nevylíhnou a živí jedinci nejsou vyhubeni.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.