Nové syntetické drogy – Fenyletylaminy část 3.

„2/2/3 4-MTA

4-MTA (4-metylthioamfetamin) je podobně nebezpečnou drogou jako PMA, patřící taktéž do skupiny entaktogenů. Na ilegálním trhu zatím vyskytovala méně často než PMA. V Evropě byla zachycena v Anglii, Nizozemsku, Belgii a Německu (v roce 1998 byl zadržen Čech na hranicích s Německem, místem určení měla být Anglie). Zachycené tablety byly poměrně velké (vážily přes 300 mg) a obsahovaly nejčastěji mezi 100–130 mg 4-MTA.

Účinné dávky 4-MTA se pohybují mezi 100–200 mg. V Evropě po užití této látky zemřelo již pět lidí (čtyři v Anglii a jeden v Nizozemsku) a osm lidí muselo být hospitalizováno. V jednom případě úmrtí byla prokázána pouze 4-MTA, v ostatních se jednalo o kombinace s jinými drogami. Opět jako v případě PMA má tato látka opožděný nástup účinku a intoxikace je často provázena nepříjemnými prožitky, jako jsou bolesti hlavy, zvracení, třes, tlak v očích, vysoká teplota a pocení, zmatenost a poruchy paměti. Někteří jedinci popisují, že 4-MTA má mnohem intenzivnější a delší účinek než extáze (MDMA), nicméně většina konzumentů má prožitky především negativní. Tato látka je opět silným inhibitorem MAO a zároveň vyplavuje serotonin z nervových zakončení, což s sebou nese velké riziko rozvoje serotoninového syndromu, a to jak po užití látky samotné, tak obzvláště v kombinaci s jinými drogami ovlivňujícími výdej a odbourávání serotoninu (např. MDMA, MDA, MDEA, MBDB, IMAO, SSRI). O reakcích 4-MTA s barevnými činidly Marqiuis a Mecke autoři nezjistili žádné informace.

2/2/4 2C-B, 2C-I

2C-B (4-bromo-2,5 dimethoxyfenethylamin) se vyskytuje pod několika různými názvy, nejvíce je známá pod pojmy Nexus, Erox a Afterburner. Název Nexus 2C-B získal zejména vzhledem ke svým entaktogenním účinkům. Jistá německá farmaceutická firma tuto látku dokonce distribuovala jako dočasný lék proti impotenci a sexuální frigiditě. Vzhledem k těmto svým účinkům byla prodávána i v řadě smartshopů pod názvem Erox. Její třetí název Afterburner souvisí s užíváním v kombinaci s MDMA a vyjadřuje užití této látky po odeznění účinků MDMA za účelem prodloužení účinků MDMA.

Obvyklé účinné dávky se pohybují od 10-35 mg, ale jsou popsány případy kdy bylo užito i okolo 100 mg. Účinky 2C-B jsou dávkově velmi senzitivní. Nízké dávky mají většinou mírné účinky, často provázené negativními symptomy (zvracení, průjem, pocení, třes apod.), ve středních a vyšších dávkách se projevují zejména účinky entaktogení a v těch nejvyšších dávkách je výrazný halucinogenní účinek s velmi hlubokými psychedelickými prožitky. Doba trvání účinků se pohybuje od 4 do 8 hodin, účinky po perorálním užití se dostaví obvykle během 45–75 min. Mechanismem účinku je nejspíše ovlivnění serotonergních receptorů typů 5HT1R a 5HT2R.

Na ilegálním trhu se 2C-B vyskytuje nejčastěji ve formě tablet, často vydávaných za extázi, nebo ve formě bílé krystalické látky. V 80. letech na americkém kontinentě 2C-B zaznamenalo relativní nárůst popularity zejména v souvislosti s postavením MDMA mimo zákon. Od roku 1994 je tato látka na seznamu ilegálních psychotropních látek v USA a do roku 1998 se dostává na podobné seznamy ve většině západních zemí.

Do dnešní doby nebyl popsán jediný případ úmrtí v souvislosti s touto látkou. Potenciálně nebezpečná může být opět zejména kombinace s IMAO, dále pak kombinace s jinými drogami. Vzhledem k jejím sympatomimetickým účinkům jsou potenciálně ohrožení zejména lidé s preexistujícím chorobami kardiovaskulárního aparátu. Po 2C-B byly popsány sporadické alergii podobné reakce, zejména látkou indukovaný nepřestávající kašel a produkce hlenu v dýchacích cestách. V Marquisově kvalitativním testu dává 2C-B opožděně zelenou reakci; v ostatních testech reakce nejsou známy.

V posledních letech se na evropském ilegálním trhu opakovaně objevily tablety s obsahem látky 2C-I (4-iodo-2,5 dimethoxyfenethylamin), jodovaného analogu 2C-B. Účinky jsou velmi podobné účinkům 2C-B a její nebezpečnost je dle zatím dostupných informací velmi podobná 2C-B.“

Zdroj: PÁLENÍČEK, Tomáš, Pavel KUBŮ a Viktor MRAVČÍK. Nové syntetické drogy: charakteristika a hlavní rizika. Praha: Úřad vlády ČR, c2004. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 80-86734-26-9.