V Evropě již stojí několik stovek domů z takzvaného konopného betonu. U nás se začíná jeden takový alternativní domeček taky stavět. Autor tohoto domu si ale pro nejdůležitější materiál, tedy pro konopné pazdeří, musel dojet až k našim sousedům do Polska. V České republice totiž konopné pazdeří není k dostání.
Inspirace, informace a rady se dají čerpat i na Slovensku, kde u Košic stojí první dům z konopného betonu. Někdy bývá označován jako HempCrete, tvoří jej směs konopného pazdeří (což jsou vnitřky stonku konopí), hašeného a takzvaného hydraulického vápna, cementu a vody. Tento materiál má řadu výhod. Především díky tomuto materiálu vzniká difúzně otevřená stavba, kterou netrápí plísně. Není zde problém ani s tepelnými mosty, materiál je recyklovatelný, nabízí vysokou tepelnou i zvukovou izolaci a dokonce také velkou tepelnou setrvačnost. Jako výhodou nesmíme opomenout ani rychlost výstavby.
Při stavbě i takového domu se začíná dřevěnou konstrukcí, na kterou postačí dva týdny, pokud na ní budou pracovat čtyři lidé. Pak následuje vylévání konopného betonu, které trvá čtyři týdny v pěti až šesti lidech. Konopný beton velice rychle tvrdne a už během dvanácti hodin od vylití lze sundat bednění a posunout. Pokud máte na nosné dřevěné konstrukci připravené rozvody elektřiny a vody, pak není třeba po sejmutí bednění už nic zasekávat. Je to fakticky monolit, neboť se vše odlévá do bednění z OSB desek, které snadno vydrží tlak. Na stavbu se používá shodný materiál, liší se pouze poměrem pazdeří, podle toho, zda vznikají vnější zdi, podlahy nebo izolace střechy. Technologicky jde vlastně o velmi jednoduchou stavbu. Konopná směs nalitá do bednění ztvrdne během několika hodin, je odolná vůči škůdcům, plísním a dokonce ohni. V domě udržuje velmi příjemné vnitřní mikroklima. Nepoužívají se žádná lepidla ani pěny, zkrátka se obejdete se bez chemie.
Proč vlastně konopné pazdeří? Pazdeří je totiž velice savé a navíc obsahuje velké množství kysličníku křemičitého, z toho vyplývá, že po smíchání s vápnem dochází k procesu mineralizace, jež se někdy nazývá jako petrifikace neboli transformace v kámen. Tento proces probíhá ještě několik let po dostavění domu, takže se stavba během let pouze zpevňuje. Během procesu mineralizace konopný materiál odčerpává ze vzduchu v interiéru škodlivý CO2, takže čisti vzduch ještě mnoho let po kolaudaci.
Získat tento potřebný materiál, by nemusel být až takový problém. Jeden hektar půdy může vyprodukovat až 10 tun konopí (60 % pazdeří). Pro stavbu domu je potřeba cca 12 až 15 tun pazdeří, což znamená, že dva hektary půdy by mohly zajistit dostatek materiálu pro alternativní bydlení.
Zdroj: http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/41-konopne-domy
Úvod: Držení, prodej a distribuce marihuany jsou v mnoha jurisdikcích nelegální činnosti, které mohou mít…
Úvod: Řízení pod vlivem marihuany je nebezpečné a může mít vážné důsledky. Marihuana ovlivňuje kognitivní…
Úvod: Konzumace marihuany může mít různé účinky na tělo a mysl, ačkoli mnoho lidí ji…
Úvod: Marihuana obsahuje psychoaktivní látku známou jako tetrahydrokanabinol (THC), která ovlivňuje funkci mozku a může…
Úvod: Marihuana je psychoaktivní droga, která může mít různé účinky na tělo a mysl. Vedle…
Úvod: Marihuana obsahuje chemickou látku nazývanou tetrahydrokanabinol (THC), která má psychoaktivní účinky a ovlivňuje mozek…