Nový trend ve stavebním průmyslu? Dům z konopného betonu.

V Evropě již stojí několik stovek domů z takzvaného konopného betonu. U nás se začíná jeden takový alternativní domeček taky stavět. Autor tohoto domu si ale pro nejdůležitější materiál, tedy pro konopné pazdeří, musel dojet až k našim sousedům do Polska. V České republice totiž konopné pazdeří není k dostání.

Inspirace, informace a rady se dají čerpat i na Slovensku, kde u Košic stojí první dům z konopného betonu. Někdy bývá označován jako HempCrete, tvo­ří jej směs konopného pazdeří (což jsou vnitřky stonku konopí), hašeného a takzvaného hy­draulického vápna, cementu a vody. Tento materiál má řadu výhod. Především díky tomuto materiálu vzniká difúzně otevřená stavba, kterou netrápí plísně. Není zde problém ani s tepelnými mosty, materiál je recyklovatelný, nabízí vysokou tepelnou i zvukovou izolaci a dokonce také velkou tepelnou setrvačnost. Jako výhodou nesmíme opomenout ani rychlost výstavby.

Při stavbě i takového domu se začíná dřevěnou konstrukcí, na kterou postačí dva týdny, pokud na ní budou pracovat čtyři lidé.  Pak následuje vylévání konopného betonu, které trvá čtyři týdny v pěti až šesti lidech. Konopný beton velice rychle tvrdne a už během dvanácti hodin od vylití lze sundat bednění a posunout. Pokud máte na nosné dřevěné konstrukci připravené rozvody elektřiny a vody, pak není třeba po sejmutí bednění už nic zasekávat. Je to fakticky monolit, neboť se vše odlévá do bednění z OSB desek, které snadno vydrží tlak. Na stavbu se používá shodný materiál, liší se pouze poměrem pazdeří, podle toho, zda vznikají vnější zdi, podlahy nebo izolace střechy. Technologicky jde vlastně o velmi jednoduchou stavbu. Konopná směs nalitá do bednění ztvrdne během několika hodin, je odolná vůči škůdcům, plísním a dokonce ohni. V domě udržuje velmi příjemné vnitřní mikroklima. Nepoužívají se žádná lepidla ani pěny, zkrátka se obejdete se bez chemie.

Proč vlastně konopné pazdeří? Pazdeří je totiž velice savé a navíc obsahuje velké množství kysličníku křemičitého, z toho vyplývá, že po smíchání s vápnem dochází k procesu mineralizace, jež se někdy nazývá jako petrifikace neboli transformace v kámen. Tento proces probíhá ještě několik let po dostavění domu, takže se stavba během let pouze zpevňuje. Během procesu mineralizace konopný materiál odčerpává ze vzduchu v interiéru škodlivý CO₂, takže čisti vzduch ještě mnoho let po kolaudaci.

Získat tento potřebný materiál, by nemusel být až takový problém. Jeden hektar půdy může vyprodukovat až 10 tun konopí (60 % pazdeří). Pro stavbu domu je potřeba cca 12 až 15 tun pazdeří, což znamená, že dva hektary půdy by mohly zajistit dostatek materiálu pro alternativní bydlení.

Zdroj: http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/41-konopne-domy