„Uživatelé marihuany či hašiše obvykle sami nevyhledávají odbornou pomoc v zařízeních pro problémové uživatele drog a závislé. Při masivním rozšíření zejména marihuany však není výjimkou kontakt iniciovaný rodinou či školou nebo motivovaný výskytem psychických komplikací. V podstatě zde opět jako u halucinogenních drog můžeme rozlišit tři nepříliš početné skupiny potenciálních klientů. Kromě uvedené skupiny přicházející pod nátlakem rodiny, partnera, školy apod. se jedná také o skupinu klientů tvořenou nezkušenými experimentátory, u nichž droga během intoxikace vyvolá nečekaný a nepříjemný stav. Tito klienti často přicházejí s nejistotou a vystrašením zda se „něco nemohlo během intoxikace stát“ a zda „to nemůže mít nějaké následky“ apod. V těchto případech je obvykle zcela dostačující citlivá poradenská intervence (individuální i rodinné poradenství), na kterou může event. navázat krátkodobá psychoterapie zaměřená na práci s důvody, které klienta vedly k experimentům apod.

Závažnější je třetí skupina klientů, u nichž se v souvislosti s intoxikací objevují závažné psychické komplikace (ať již v souvislosti s předchozí psychiatrickou léčbou či bez ní). Tito klienti jsou indikovaní pro psychiatrickou léčbu (včetně farmakoterapie) a v jejich případě nelze díky vysokému riziku výskytu komplikací brát ani krátkodobé experimenty s konopnými drogami na lehkou váhu.

Ústavní léčba v zařízeních pro drogově závislé je pro uživatele konopných drog (nekombinují-li konopné drogy s žádnou jinou drogou) nevhodná.“

Zdroj: KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003. Monograře (Úřad vlády České republiky). ISBN 80-867-3405-6.