„Cannabis rostoucí v horkých, suchých podmínkách má užší listy než rostlina vypěstovaná ve vlhké atmosféře. Důvodem je fakt, že v suchém prostředí může rostlina snadněji dýchat, protože vlhkost se na listech rychleji odpařuje. Ve vlhké atmosféře se voda tak rychle nemůže odpařit. Proto se v takových podmínkách vytvářejí širší listy s větším povrchem, jenž také umožní vyloučit více zplodin, kterých se rostlina zbavuje. Široké listy však vytvářejí relativně méně živice než úzké, a proto bude v hmotnostní jednotce „trávy“ připravené z úzkých listů pravděpodobně více cannabinoidů než v materiálu vyrobeného z větších, širokých listů. Z širokolistých rostlin získáte větší hmotu listí, ale obvykle si každý pro svou potřebu pěstuje kvalitu, nikoli kvantitu.

Často je reprodukován názor, že účelem produkce pryskyřičných látek je zabraňovat vysoušení listů konopí. Proto se sklony k jejich vyšší produkci projeví v suché místnosti spíše než ve vlhké. Tyto představy ovšem nebyly potvrzeny z více zdrojů, a hlavně nejsou zřejmě podloženy chemickými analýzami.

Ke snížení obsahu vlhkosti ve vzduchu lze použít průmyslově vyráběných odvlhčovačů, což by ovšem nákladovou položku běžného pěstitele pravděpodobné neúměrně zatížilo. Obvykle stačí pravidelné větrání.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.