Optimalizace pěstírny

Jakou teplotu udržovat v pěstírně

Denní teplota vzduchu: 19 – 32°C, ideálně 20 – 22 °C, teplota nad 35 °C už má negativní efekt pro růst. Noční teplota vzduchu: 12 – 19°C, teplota pod 10 °C má již negativní efekt pro růst. Teplota kořenové zóny, potažmo roztoku pro zavlažování: 22 – 24°C. Problém při příliš extrémní teplotě (vysoké či nízké) je, že živiny přestanou být dostupné.

Čím odrazit světlo v pěstírně

Je několik možností. Bílá barva je fajn, jelikož světlo rovnoměrně rozptyluje. Mylar odráží také velmi dobře 90 až 99%. Speciální fólie prodávaná v growshopech jsou nejideálnější, odrážejí až 98%. Fólie s jiným komerčním využitím (rubová strana některých balících papíru a stříbrné mažety řezaných květin) se také dají použít. Naopak nevhodná jsou klasická skleněná zrcadla. Odrážejí jen asi 60%.

Jak mohu přesně změřit efektivnost pěstírny

Můžeme použít GE Index, který nám říká, kolik energie spotřebujeme na 1 gram produkce. Jde o perfektní metodu ke srovnávání výnosu různých indoor pěstíren. Tato metoda je založena na počtu kilowatthodin potřebných k výrobě 1 gramu čisté sušiny. Takže v sobě zahrnuje i faktory jako délku vegetační fáze i kvetení. Jednoduše můžeme porovnávat pěstírny s 250 W i třeba s 3000 W.

Výpočet:

1 – Nejdříve vezmeme celkovou wattáž lamp a vydělíme 1000 pro zjištění poctu kilowattu za hodinu. Hypotetická pěstírna se dvěma 600 W HPS tedy vyjde 1200 / 1000 = 1,2.

2 – Propočítáme počet hodin, po které bylo třeba svítit tak, že příslušný cyklus vynásobíme počtem dnů. Růst – perioda 18 hodin dne ku 6 hodinám noci po dobu třech týdnu tj. 18 x 21 = 378. Kvetení – 12 hodin dne ku 12 hodinám noci po dobu 60 dnů tj. 12 x 60 = 720. Celkem tedy 378 + 720 = 1098.

3 – Množství prosvícených hodin vynásobíme kilowatty za hodinu a dostaneme množství spotřebovaných kilowatthodin. Čili 1098 x 1,2 = 1317,6.

4 – Nyní vezmeme celkový výnos v gramech a vydělíme ho kilowatty. Hypotetický výnos 1 kilogram tj. 1000 / 1317,6 = 0,76. Výsledek 0,76 je velice slušný. Takovýmto způsobem můžete mezi sebou porovnávat různé pěstírny.

Jaká je optimální vlhkost

Pro růst je ideální vlhkost kolem 60%, menší vlhkost údajně stresuje kytky. Během květu je však nutné vlhkost snižovat (30 – 40%) a na poslední dva týdny snížit nejvíc, co to jde. Palice jsou totiž velmi náchylné na plísně.

Vlhkost lze udržovat zvlhčovačem vzduchu, parním nebo ultrazvukovým, vyrábějí se i u nás a jsou dnes již běžně dostupné. Na začátek růstové fáze je potřeba vysoká vlhkost až 80% (když svítí lampa), poté vše funguje opravdu dobře. Na druhý týden už můžeme vlhkost snížit na 80-70%, to už je v prostoru více listů, které vlhkost trochu dorovnávají odpařováním. Takovou vlhkost lze udržovat po celou dobu růstu až do přepnutí kytek na květ. Po přepnutí na květ je potom nejvhodnější vlhkost 60-50% (tato by měla trvat po dobu 2-3 týdnů od přepnutí na květ, samozřejmě s ohledem na délku květu). Od 4-6 týdne květu je potřeba vlhkost udržovat na 40-50%. Takovou vlhkost je už někdy potřeba snižovat odvětráváním a to díky vyššímu počtu listů. Na poslední dva týdny je nejvhodnější snížit vlhkost až na 30-40% a odvětrávat častěji. Na sušení je poté ideální vlhkost 20-30%.

Když takhle budete udržovat vlhkost, tak vaše kytky budou mít tlusté stonky a nafouknuté listy a budou vypadat pěkně šťavnatě, také se jim bude lépe dařit, protože se listy budou cítit lépe. Vlhkost u kořenů a u listů by měla být vyrovnaná, jak se cítí kořeny, tak se tváří listy.

Zdroj: www.grower.cz