Ošetření cannabis suchým ledem

„Stevens a i jiné zdroje se zmiňují o zajímavém aspektu po ošetření marihuany suchým ledem. Po něm se údajně potence „trávy“ výrazně zvýší. Suchý led je zmrazený oxid uhličitý. Při tání přechází z pevného stavu rovnou do plynné formy (sublimuje). I když se nepodařilo zkušenosti tohoto autora potvrdit odkazy na chemické analýzy z jiného zdroje, uvádíme zde jeho postup přinejmenším jako důkaz nekonečné zvídavosti, fantazie a experimentátorství lidí, kteří kouzlu cannabis propadli nikoli jako droze, ale jako předmětu zkoumání a bádání. Pryskyřice obsahuje chemické látky zvané cannabinoidy především neaktivní cannabinol (CBN) a psychoaktívní tetrahydrocannabinol (THC). Víme také, že CBN se v Cannabis nevyskytuje přirozeně, nýbrž vzniká degradačními procesy právě z THC, čímž tráva ztrácí na potenci. Je logické, že pěstitelé mají snahu buď degradačním procesům zabránit, nebo případně již degradovaný cannabinoid převést chemickou reakcí nazpět do aktivní formy, THC. Podle Stevense oxid uhličitý uvolňující se ze suchého ledu je schopen vyvolat reverzní reakci za opětného vzniku THC.

Postup na zlepšení „trávy“ suchým ledem je velice jednoduchý. Asi pětikilová kostka suchého ledu se vloží do polystyrenové tašky. Na povrch ledu rozprostřeme marihuanu, a led i s trávou překryjeme novinami, aby příliš rychle netál. Je-li polystyrenová izolační taška dost malá a lednice dostatečně velká, je vhodné umístit tašku do lednice. „Tráva“ se ponechá u ledu, dokud tento nezmizí. Obecně se pokládá za optimální, aby proces probíhal osm dní, minimum je osmačtyřicet hodin. Oxid absorbuje vlhkost z rostlinného materiálu a částečně ho vysušuje. Nezáleží příliš na tom, zda takto ošetříte čerstvě sklizenou trávu či starý materiál. Výrazný posun v jakosti zaznamenáte především při slabé kvalitě trávy. Dobrá marihuana již má více THC než CBN. THC, jenž vzniká metodou ošetření suchým ledem, je však nestálý. Reakce je reverzibilní čili vratná, a tak po určitém čase je možno pozorovat, že Cannabis se vrátila ve své potencí do původního stavu. Ať je skutečnost popisovaná v uvedeném zdroji jakkoliv podložená osobními zkušenostmi více pěstitelů, jistě ji nelze aplikovat absolutně: marihuana, která se vyznačuje nízkou potencí, nemusí zákonitě obsahovat vysoký podíl CBN na úkor THC, protože nízká psychoaktivita „trávy“ nemusí být způsobena degradací THC, nýbrž prostým faktem, že rostlinný materiál přirozeně obsahoval nízké hodnoty THC. Navíc Stevens svoji metodu dokládá chybnými chemickými teoretickými předpoklady.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.