Osobní zkušenosti s léčebným užíváním konopí část 1

„Paní Martina Kafková, pacientka s roztroušenou sklerózou se podělila o zkušenosti z úhlu pohledu nemocného člověka, který konopí pro léčebné účely užívá, přestože mu to stávající česká legislativa znemožňuje.

Vývoj důsledků roztroušené sklerózy

Jsem Martina Kafková, a narodila jsem se v roce 1967, takže je mi 49 let a žiji v Jižních Čechách. Roztroušená skleróza mně byla diagnostikována v roce 1995, první dva roky jsem chodila bez problémů, jen jsem se musela naučit chodit pomaleji, a také jsem si musela zvyknout na to, že tramvaj už nedoběhnu. Po dvou letech se mi zhoršila rovnováha, začala jsem chodit o holi, která mi vydržela až do roku 2003, kdy jsem začala používat francouzské hole, ale ty mi vydržely pouze rok, protože se začala zkracovat vzdálenost, kterou jsem ušla. Takže na delší vzdálenosti jsem dostala vozík, jinak na kratší vzdálenosti průměrně 100 metrů jsem chodila o francouzských holích, nebo doma za opory různého nábytku a podobně. V současné době jsem trvale na vozíku, jsem neschopna chůze, nejsem schopna stát bez opory, vlastně ani s oporou, protože se mi podlamují kolena a okamžitě klesám k zemi.

Zkušenosti se standardní medikací

Na počátku jsem dostala kortikoidy, konkrétně Prednison, po němž se mi v krátké době udělal žaludeční vřed. Kortikoidy mi byly změněny na cytostatika, konkrétně Imoran, který jsem snášela velmi dobře, dokonce mě po něm ztmavly vlasy. Za čas mi byl přidán opět Prednison, a po dalších třech problémech se žaludečními vředy jsem dostala Omeprasol na ochranu žaludeční sliznice před působením kortikoidů. Od roku 1998 jsem začala být náladová, měla jsem deprese se sklonem k sebevraždě. Až v roce 2002, to znamená až čtyři roky nato, jsem se v RS centru v Praze dozvěděla, že můj mozek prostě přestal produkovat serotonin, a dostala jsem jako náhradu lék Citalec, což je v podstatě čistý serotonin.

Nálada se mi opravdu ze dne na den změnila, a od té doby jsem v naprosté pohodě. Na uvolnění ztuhlosti končetin jsem zpočátku používala Baclofen, který mi způsoboval zácpu, pak mě byl změněn na Rivotril, který užívám dodneška, ale na který jsem si zvykla, takže postupně zvyšuji dávky, a asi budu muset požádat o změnu. Nyní užívám třikrát týdně ráno minimální dávku Prednisonu, z cytostatik Metotrexat a ochranný Omeprasol. Navíc jedenkrát denně užívám Citalec a dvakrát denně Rivotril, ten ovšem bez velkého efektu.

Mé pocity z léčby? Mám s ní dva problémy. Ten první je, že jsem perfekcionista, a ten druhý je, že mám jednu z nejhorších typů roztroušené sklerózy, sekundární chronickou progresi. Takže tyto dva body se příliš neslučují. Protože ať děláte, co děláte, vždycky si připadáte jako Sisyfos. Takže můj pocit z léčby, řekla bych, že konkrétně pro mě, nemůžu mluvit za nikoho jiného, ale pro mě to není léčba, je to pouze prodlužování agónie.“

Zdroj: RADIMECKÝ, Josef. Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika: Souhrnná zpráva z odborného parlamentního semináře. 1. Praha: Centrum adiktologie, PK 1. LF UK a VFN, 2010.