Osobní zkušenosti s léčebným užíváním konopí část 3

„Jaký účinek užívání konopí u sebe pociťuji? Jak jsem řekla, co se týče fyzického účinku, na tělo, tak pociťuju jenom dobré účinky. Nesetkala jsem se s tím, že by mně to nějak uškodilo, nebo by mě to uvedlo do nějakého nevhodného stavu. Psychicky, na náladu, tam je to takové zajímavé, také mě to uvolňuje, cítím se v pohodě, v podstatě mě to – dalo by se říci – uvádí psychiku do rovnováhy. A nepůsobí to na mě tak, že bych se chechtala každé hlouposti, jak to často bývá, když lidé kouří marihuanu, a říká se tomu vlastně „chechtavá kytka“ a podobně. I ty koláčky, když se upečou, člověk se po nich směje. Tak to na mě vůbec nepůsobí, naopak… Vůbec mě to neovlivňuje v myšlení, ani v logickém uvažování, ani jiné. Pokud se to ovšem nepřehání. Já osobně bych doporučovala pouze dvě malinké cigarety. Samozřejmě, záleží na každém člověku. Každý jsme jiný. Ale když se to přehání, tak se může projevit třeba epilepsie a jiné nemoci, o kterých tady myslím také byla řeč. Rozhodně nedoporučuju kouřit při špatné náladě, nebo při depresi, protože to ten stav jenom zhoršuje.

Proč bránit užívání konopí pro léčebné účely?

Na závěr jsem si jako první napsala otázku: Proč bránit užívání konopí pro léčebné účely? Vždyť je to bylina. Je to v podstatě plevel, dalo by se říct. Ono to roste, kde se dá. Stejně jako kopřiva. A to je taky plevel a zároveň je to bylina a dokonce léčivá. Jako horší mi třeba napadají takový durman, který roste v mnoha zahradách, anebo náprstník, digitalis, který volně roste na krajích lesů, nebo v remízcích, každý si ho může natrhat, anebo takový tabák. Co může způsobit tato bylina, víme, a přesto se tak moc nebazíruje na zákazu jako u marihuany, navíc tabák je návykový, a marihuana ne. Není návyková.

Dát chronicky nemocným možnost, jak si konopí bezpečně obstarat. K tomu bych chtěla říct, že už teď jsou v lékárnách dostupné přípravky z konopí, ale většinou jsou dost drahé. A důchody nejsou moc velké. Zvláště, když třeba splácíte dům, nebo nějakou půjčku a podobně. Myslím si, že mnohem jednodušší a levnější je možnost pěstovat si sám, pro svou potřebu potřebné množství konopí, nebo spíše marihuany, a upravovat si to podle své potřeby.

Také jsem chtěla ještě říct, pokud by to bylo povoleno, pak by určitě bylo velice dobré a určitě by to všichni pěstitelé přivítali, kdyby měli průkaz, že jsou pěstiteli marihuany pro léčebné účely, aby nebyli perzekuováni třeba policií. Nějaký soused, má na vás pifku a udá vás, policie vám to sklidí a jste bez léku.

Dále bych chtěla poprosit, aby všichni lidé, kteří s tím můžou něco udělat, aby shromáždili co nejvíce odborných informací a zkušeností od uživatelů konopí, léčitelů, a od lékařů, kteří s ním pracují. O tom, kdy konopí pomáhá a kdy ne. Abychom nemuseli tápat. K tomuto bodu nemusím nic víc dodávat, ale poprosila bych vás, abyste mě pozorně poslouchali při posledním bodu, který je nadepsán „Věnujme všichni více pozornosti přírodním zdrojům“. K tomuto si dovolím osobní poznámku. Myslím si, že jen v uvozovkách „hluší a slepí“ lidé nejsou ochotni uznat, že příroda je mnohem moudřejší než lidé. Jen ji dobře poznat.„

Zdroj: RADIMECKÝ, Josef. Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika: Souhrnná zpráva z odborného parlamentního semináře. 1. Praha: Centrum adiktologie, PK 1. LF UK a VFN, 2010.