Pěstební nádoby

„Semena se nechají zakořenit v malých nádobách. Sazenice se pak přesazují do větších pěstebních nádob. Tento způsob se v běžné zahradnické praxi nazývá „hrnkování sadby“. Vyklíčená semena se zasazují do takových nádob, aby byla minimalizována možnost poškození kořenového systému při přesazování. Mohou k tomu posloužit ploché plastové obaly od jogurtů, margarinů apod., snad i zmíněné hrnky. Donedávna jen v cizině, nyní již i u nás lze zakoupit speciální „květináčky“ z lisované rašeliny, naplněné vhodným substrátem. Rašelina na vzduchu drží tvar, po zasazení do větší nádoby se postupně rozpadne, takže kořeny rostliny mohou bez potíží prorůstat stěnami bývalého květináče do okolní zeminy. Případně je možno slupku rašeliny před přesazením oloupat, pokud do ní ovšem kořeny ještě neprorostly.

V zemi marihuanového ráje lze k zakořenění rostliny zakoupit i další vymoženost, tzv. Jiffy-7. Slisovaný koláč substrátu v jakémsi síťovém sáčku po vložení do vody sedmkrát nabude na objemu a vytvoří kořenáč právě vhodný k danému účelu. Požadovaný válcový tvar drží nylonová síťka, jíž mohou kořeny po zasazení do většího květináče bez potíží prorůstat. Smyslem těchto metod je ušetřit právě zakořeněnou rostlinku při přesazování jakéhokoliv šoku, k němuž může při vyrýpávání rostliny z původní zeminy dojít. Při použití výše uvedených metod rostlina o přesazení ani neví. Necitlivým přesazením a způsobením šoku, například poškozením kořenů, muže rostlina zakrnět, opadat a zvadnout. Proto je třeba k přesazování (hlavně k vyrýpávání zakořeněné rostlinky) přistupovat obezřetně a opatrně.

Zakořeněné rostlinky se přesazují do větších pěstebních nádob, v nichž budou moci dorůst. Při výběru kontejnerků se musí brát na zřetel, že příliš malý květník zarazí růst rostliny. Za dostatečné rozměry lze považovat výšku 35 a průměr 30 cm, poněkud větší nádoba bude ještě lepší. Kbelík či plechovka na 11 litrů je obvykle dostatečná a v takové nádobě může být vypěstována rostlina až 2 metry vysoká, je-li půda dobrá a rostlina je pravidelně hnojena. Dobře poslouží k požadovanému účelu plechovky, v nichž se dodávají marmeláda čí povidla do větších domácností a pekáren. Naopak se jeví jako nevhodné velké dřevěné bedny a truhlíky na květiny. Do nich se samozřejmě přesazuje více rostlin vedle sebe a ty, jak rostou, trpí obvykle více a více nedostatkem místa. Musí mezi sebou bojovat o dostupné světlo, derou se vzhůru a stávají se přerostlými, jsou řídké a holé. Vhodné umělé osvětlení musí být těsně nad rostlinami, má-li být skutečně účinné. Pokud máte v truhlíku více rostlin, může se snadno stát, že rostou odlišným tempem a vrcholky menších z nich tak budou daleko o d světla. Máte-li každou rostlinu v samostatné nádobě, můžete je vyrovnat podle velikosti a osvětlovací těleso zavěsit šikmo, takže všechny rostliny budou od zářivky stejně daleko. Další výhodou samostatných pěstebních nádob je, že husté, zkošatělé rostliny lze snadno odsadit. V dřevěných květinových truhlících je obvykle mnohem více půdy, což se může prodražit, pokud se zemina kupuje. Objemné a těžké dřevěné nádoby jsou hůře manipulovatelné a přenosné, z čehož vyplývají jisté potíže při případné náhlé potřebě urychleného stěhování.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.