„Zasadit si na zahradě konopí není v našich podmínkách žádným problémem. Tedy pokud si nehodláte jeho distribucí následně přivydělávat, což důrazně nedoporučujeme. Pro osobní potřebu na vyzkoušení se však nemusíte bát tuto bylinku otestovat. Nejprve je třeba uvést, že vás v žádném případě tímto článkem nenabádáme k tomu, abyste si doma udělali vlastní pěstírnu konopí. Článek má být pouze informativní a pro účely ryze osobní. Pokud byste si chtěli vyrobit např. léčivý krém z konopí, můžete si vyzkoušet jednu rostlinku sami vypěstovat, což ostatně není našich podmínkách žádným problémem.

Jak na to

Nejprve je nutné sehnat si semínka – u nás se vám to podaří pravděpodobně ve zverimexu coby ptačí zob. Případně přímo v Holandsku. Semínka je dobré před vložením do půdy nechat naklíčit. Nejlépe na navlhčené vatě a v teplé místnosti. Teprve poté je vložte do zeminy. ldeální zemina je kyprá, písčitá, s dobrou průchodností vody. Důležitý je i obsah nutričních látek a stopových prvků – tedy buď přihnojujte, nebo přidávejte biohumus. Co se kyselosti půdy týče, nejlepší je půda s Ph faktorem kolem 7 – tedy neutrální. Konopí se dá pěstovat také doma, za umělého osvětlení.

Prořezávání

Rostliny, které jsou pěstovány ze semen, bude třeba na nějakém místě prořezat pro podporu, aby produkovaly co možná nejvíce a zůstaly zdravé. Prořezávání spodních větví umožňuje větší proudění. To také přinutí rostlinu převést svou sílu do horních větví, které jsou nejvíce vystaveny slunci. Jsou sice názory, že konopí na přirozeném světle není nutné tolik prořezávat, ovšem týká se to spíše jen řídších porostů. Pokud je konopí hustě obrostlé, což je většinou každé, pak je třeba rostlince trošku pomoci. Jde vlastně o to, že vrchní ,,patra“ rostliny mají dostatek slunečního záření a k těm níže položeným se nedostane téměř nic. Jejich kvalita pak bude pochopitelně špatná. Navíc se listům nedostává dostatek světla, které potřebují, aby vytvářely cukr důležitý pro stavbu růstových buněk. Tyto listy určitě odstraňte. Rostlinu totiž stojí zbytečně mnoho energie. Než aby vytvářela cukry, tak je přenáší z produktivní části těla právě sem, do neosvětlených míst, aby udržela svůj celkový metabolismus. Spodní listy také zbytečně využívají vody a minerálů, které shromáždí kořeny. Když listy odstraníte, tak půjdou tyto látky přímo do produktivních částí rostliny a dají dalším listům dostatek cenných látek, aby mohly růst daleko rychleji. Zkrátka a dobře – nadbytek listů i větví je zcela zbytečný. Listy překáží proudění vzduchu a způsobují zbytečnou nadměrnou vlhkost rostliny. Navíc, pokud budete např. jen vyrábět z konopí krém, nepotřebujete listů tolik, aby vám prořezání rostliny nějak, „uškodilo“. Takže začněte lístky a pokud to bude málo, klidně a bez obav se pusťte do prořezání větví.

Sklízíme

Pokud budete svoji ,,kytku“ pěstovat, počítejte s tím, že se o ni budete muset starat cca 8 – 10 týdnů. Poznáte to tak, že květy – paličky začínají hnědnout, když se ze světlezelena do hněda zbarví víc jak padesát procent květu. Zkušený pěstitel to v tu chvíli už cítí. Rostlina se pak sklízí tak, že se ustřihne stonek těsně nad kořeny a pak se buď celá zavěsí hlavou dolů, nebo se rostlina ještě čerstvá ostřihá nůžkami a otrhá od listů tak, že zbývají jenom samotná poupata – paličky. Ty také obsahují největší množství THC. Jak paličky, tak i listy můžete využít pro výrobu např. velice cenné konopné masti. Nezapomeňte ji však mít uloženou na chladném a suchém místě. Ostatně jako i jiné domácí léčivé krémy.

Uchování konopí

U některých bylinek je to snadné, u jiných je třeba velké opatrnosti. A právě do této druhé skupiny patří i konopí. Jakkoliv jste vypěstovali dobrou rostlinu, tak můžete vše špatným skladováním poměrně rychle zničit. Účinné látky marihuany totiž ničí teplo, světlo i vzduch. Aromatické pryskyřice zase velmi spolehlivě degraduje nekontrolovatelné skladování rostliny. Je proto nutné skladovat paličky konopí ve zcela neprodyšných obalech (vzduchotěsné obaly, ideálně zabalené v tmavé igelitce). Takto zabalené skladujeme ideálně v mrazáku nebo dole v chladničce.

Pozor na škůdce

Nejhorší jsou roztoči, molice a housenky. S pomocí kvalitního postřiku zmůžete ale hodně. Mšice zase můžete zničit obyčejným tabákovým postřikem, do kterého přisypete mleté chilli papričky. Nejlepšími podmínkami pro vznik plísní jsou teploty mezi 15 a 27 stupni a vysoká vlhkost vzduchu. l na plísně fungují některé přípravky, které se dají běžně sehnat (fungicidy). Nakažené květy je už ale nutné ořezat, jinak se plíseň bude šířit dál.

Samec verus samice

Pohlaví se u rostlin dá určit velmi brzy. Takže můžete rozpoznat samčí či samičí rostlinku. Nejlépe se to dá zjistit s Iupou v ruce. Samčí rostlina má na sobě něco jako malé kříže (barva v kartách) před květem a pod nimi malý stonek. Naproti tomu samičí rostlina mívá obvykle bílý, tenký jednoduchý nebo dvojitý pestík, vycházející z nezralého kalichu. Samčí rostliny mají více semen, samičí pak obsahují větším množství účinné látky THC.

Tipy pro pěstování

Odrůda lndica je robustní, velmi odolná a dorůstá do velké výšky. Odrůda Sativa je velmi náročná na světlo a kvete o něco později. Z těchto důvodů je nejlepší volbou kříženec, a to právě pro své vlastnosti tou nejlepší volbou. Kříženec výše uvedených odrůd je ceněn pro své vlastnosti, jako je odolnost, rychlost růstu, výška rostliny, doba zrání atd. Pokud chcete, aby rostliny rychle rostly, raději se vyhněte nadměrné zálivce. Zálivka je totiž vhodná jen v období růstu, nikoliv v období květu. Dohnojujte – po dohnojení budou mít rostliny dostatek všech hlavních a vedlejších živin a budou efektivně hospodařit s kyslíkem, který má vliv na správný růst kořenů. Pěstovat rostlinu můžete na zahradě, ale ideálnější je skleník. Mimo skleník hrozí rostlině mnoho rizik. Mohou je poškodit zvířata, vítr, déšť bouřky. Důležitou roli bude vždy hrát osvětlení. Venkovní pěstitel musí přesně vědět, kdy a v jaké intenzitě svítí slunce a být schopen najít pro své rostliny ideální místo pro pěstování. Pokud listy sklidíte a chystáte se je konzumovat, je důležité je před sušením umýt. Mohou na nich být dusičnany soli.“

Zdroj: Speciál BILINKY REVUE. 2012, 2012(4).