Pohlavní úchylky cannabis

„Pro své nezvyklé „sexuální chování“ je Cannabis po mnoho let se zájmem zkoumána. Kromě obvyklého dvoudomého způsobu, při němž rostlina nese výlučné buď samčí, nebo samičí květy, není výjimečné, že některé rostliny mají květy samčí i samičí. Jsou hermafroditní neboli jednodomé.

Některé rostliny jsou zřejmě tomuto rysu geneticky předurčeny. Přirozeně tedy tvoří květy obou pohlaví za běžných pěstebních podmínek. Jednodomé odrůdy byly vyšlechtěny pěstitelem konopí, aby si zajistil vyrovnané, stabilní úrody. Dále mohou být takovéto rostliny tzv. polyploidní, což znamená, že mají více chromozomů než obvyklé dvě řady. Takovýto hermafrodit může mít pohlavní chromozomy XXY (triploid), nebo XXYY či XXXY (tetraploidy). Nicméně tyto jevy nebyly v praxi u Cannabis potvrzeny jako přirozeně se vyskytující. Polyploidní vlastnosti však byly v rostlině indukovány použitím mutagenů, jako je alkaloid kolchicin.

Ať už je vysvětlení genetiky jakékoliv, několik hermafroditů se tu a tam objeví vždycky. Někdy rychleji dozrávají, mají větší listy a jsou celkově větší než jejich sexuálně čistí sourozenci. Obvykle tvoří květy obou pohlaví najednou. Rozmístění květů na takovéto rostlině může být nahodilé i pravidelné. Jsou případy, že v jednom trsu rostou květy samičí i samčí – samičí v horní části se zdvihajícími se bliznami, ve spodní části „hlavice“ volně splývající květy samčí. Jindy rostou samičí květy na vrcholcích a samčí raší na stonku a větvičkách z paždí listů. Některé rostliny tvoří samčí a samičí květy samostatně na různých větvích. Větve se samičími květy obvykle převažují. Pohlavní odchylka se projevuje řadou možností.

Jednotlivé květy se mohou vyvíjet odchylně a v různé míře obsahují samčí či samičí části. V samčím květu naleznete bliznu, naproti tomu z květu samičího vyrůstá prašník. Na zdravých rostlinách se běžně takovéto květy nenacházejí, nicméně bedlivý pozorovatel je najde prakticky v každé úrodě. Příčinou jejich vysokého počtu bývá nedostatečná, krátká fotoperioda spolu se špatným zdravotním stavem, zaviněným nejrůznějšími příčinami (deficit živin). Někdy se vyskytují na rostlinách pěstovaných za umělého osvětlení. Běžnější než odchylky květů je tzv. „zmatení pohlaví“. Na samičí rostlině lze najít jeden, dva osamocené květy samčí, nebo i více celých “hlav“. A naopak, podobně zbloudilé květy opačného pohlaví najde překvapený cultivator na rostlinách samčích.

Pohlaví je dáno rostlině v okamžiku oplodnění zděděním chromozomu X nebo Y ze samčí rostliny. Pak převezme svoji úlohu vliv prostředí a pěstebních podmínek. Dědičný kód formuluje genetický program, prostředí ale ovlivní, jak program poběží. V pohlavním projevu Cannabis existuje jen křehká rovnováha mezi oběma rody. Fotoperioda například ovlivňuje postup vývoje rostliny. Také metabolismus rostliny a životní procesy jsou závislé na podmínkách růstu. Jestliže prostředí neuhlídá, resp. naruší, rovnováhu, není dodržen normální genetický program. To se odrazí v abnormálním růstu a vývoji či odchylném sexuálním projevu. Jedinci hermafroditní z důvodu drastických vlivů prostředí se liší od hermafroditů přirozených, geneticky kódovaných. Mají zcela náhodné rozmístění i poměr květů obou pohlaví.

Ve výjimečných případech může rostlina své pohlaví změnit. Jedinec, jenž několik týdnů kvete jako samičí, vyrazí k novému růstu, přičemž na nových, typicky prořídlých větvích raší samčí květy. Takto může dojít í ke kompletní přeměně samičí rostliny na samčí. Potence hermafroditů a rostlin s přerodem pohlaví je obvykle slabší než u normálních rostlin.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.